Pražané volají strážníky kvůli parkování. Linku 156 vytočí i několikrát denně

Milan Holakovský , Eliška Stodolová - 31. 10. 2024
Parkování na místech pro invalidy, ilustrační.
Parkování na místech pro invalidy, ilustrační.
Parkování v Praze
+ 12
Parkování v Praze
Parkování v Praze
Parkování v Praze
Parkování v Praze
Parkování v Praze
Parkování v Praze
Parkování v Praze
Parkování v Praze
Parkování v Praze
Parkování v Praze
Parkování v Praze
Parkování v Praze
Parkování v Praze
Parkování v Praze
Řadu „starých známých“, které mohou poznat už podle hlasu, mají operátoři tísňové linky pražských strážníků. Aby ne, když jsou s nimi prakticky v dennodenním kontaktu. Zpravidla jde o pozorné občany, které nenechává v klidu, když vidí, že je něco špatně. Zejména upozorňují na nesprávně zaparkovaná auta. Ať už stojí na chodníku, na trávníku, brání rozhledu v křižovatce, nedodržují odstup od přechodu pro chodce nebo by třeba mohla bránit průjezdu větších vozidel v sídlištních ulicích.
„Takového všímavého občana má téměř každá městská část,“ tlumočila Deníku zkušenosti operátorů vedoucí kanceláře ředitele městské policie Irena Seifertová. S tím, že jejich telefonáty bývají nejen každodenní: někdy se během dne ozvou i několikrát.

„Že volají opakovaně, ne jednou za den, ale vícekrát, není výjimečné,“ potvrdila Seifertová. Jakkoli se to může někomu zdát hodně, z pohledu městské policie je vše v pořádku: zamhouřit oko nad nešvary není správné – a tito lidé konají svou občanskou povinnost.

Detailní přehled volajících chybí
Jací jsou ti, kteří pravidelně volají hlídku hned k několika parkujícím autům během dne? Někdo by čekal seniory na procházkách, jiný odhadne, že snad může jít o nudící se mládež, další by předpokládal, že může jít o odpůrce motorismu nebo pořádkumilovné pedanty všeho druhu.

Kdo jsou tito volající skutečně, městská policie neví – a cokoli podobného ani nezjišťuje. Lidé upozorňující na chyby ostatních, i když to dělají ve velkém, se ničeho nedopouštějí. Jejich volání rozhodně nelze považovat za zneužití tísňové linky. Naopak: patří jim poděkování za všímavost a spolupráci.

Ostatně – i kdyby o nich městská policie bližší informace měla, stejně by je s odkazem na ochranu osobních údajů nemohla komentovat; ani v obecné rovině. Žádná evidence tohoto druhu ale neexistuje, řekla Deníku Seifertová. „Není k tomu důvod,“ konstatovala.

Pokutu volajícímu úřad zrušil
V loňském roce vyvolala pozornost pokuta uložená muži z Prahy 4. Ten během roku v desítkách případů volal na tísňovou linku 156, aby upozornil na auta parkující nesprávně nebo se zakrytou registrační značkou. Český telekomunikační úřad (ČTÚ) mu v té souvislosti vyměřil koncem roku 2022 pokutu za zlomyslné volání. Podání hovořící o podezření na spáchání přestupku nicméně nebylo reakcí na samotné telefonáty; šlo o počin vzešlý z prověřování stížnosti, kterou volající podal na údajnou nečinnost městské policie.

V rámci šetření se probíraly konkrétní případy – a právě z toho vzešlo podání na ČTÚ, vysvětlovala Seifertová Deníku loni v březnu. „Bylo zjištěno, že dotyčný ve 32 případech volal na tísňovou linku v rozporu se zákonem o elektronických komunikacích,“ představila tehdejší pohled na věc.

S tím, že prostřednictvím tísňové linky muž opakovaně oznamoval špatné parkování jednoho vozidla, přičemž připojoval i vlastní mínění o tom, jak by strážníci měli věc řešit: doporučoval nasazovat autu botičku, což by řidičce komplikovalo život, když by nemohla odjet třeba na chalupu.

Proti tomuto povídání nad rámec pouhého oznámení se strážníci ohrazovali. S tím, že zbytečně zatěžoval tísňovou linku, když se svými návrhy měl kontaktovat přímo obvodní ředitelství. S tím se původně ztotožnil i ČTÚ, který rozhodl o vyměření pokuty. Protože ji volající považoval za formu odplaty za „přidělávání práce strážníkům“, kontaktoval právníky – a jejich prostřednictvími se ohradil.

Výsledek? Loni v únoru ČTÚ od řízení o přestupku ustoupil. Jeho mluvčí Tereza Meravá vysvětlila, že po přehodnocení podaných námitek dospěl k závěru, že k naplnění legislativního termínu „zlomyslné volání“ nedošlo.

A co bylo původně jinak? „Domnívali jsme se, že volání, která jsou upozorněním na závažné porušení právních předpisů regulujících veřejný pořádek, při kterých […] může být také ohrožen život, zdraví či majetek, je nutno odlišovat od volání, která jsou spíše pouhými podněty k prověření, zda byly tyto předpisy porušeny – a která zjevně nevykazují známky naléhavosti,“ vysvětlila.

Chtěl, aby jeho čtvrť byla hezčí
Tedy: ČTÚ měl původně za to, že tísňová linka má být vyhrazena voláním týkajících se případů, jež vyžadují bezodkladné řešení. Názor změnil – a nejen zrušil uloženou pokutu, ale následně rozhodl i o proplacení nákladů spojených s právním zastoupením. Loni v srpnu byly muži z Prahy 4 uhrazeny v plné výši, když ČTÚ uznal, že se musel bránit pokutě uložené nespravedlivě: za údajný přestupek, který ve skutečnosti přestupkem nebyl.

Volající, jenž v souvislosti se svou osobou nestál o jakoukoli publicitu, se Deníku představil jako „tak trochu aktivista“. „Snažím se, aby čtvrť, kde bydlím, byla hezčí, příjemnější místo pro život mé rodiny i sousedů,“ vysvětlil své pohnutky. S tím, že upozorňovat na špatně parkující auta začal v roce 2021.
Tagy