Studie: Auta bez řidiče ucpou ulice, aby se vyhnula placení za parkování

Jedním z významných důvodů, které nutí řidiče přesedlat z auta na hromadnou dopravu, je nemožnost zaparkovat v centru velkého města. A pokud už to jde, poplatky jsou tak velké, že je také odradí. V Praze se například pohybují okolo 50 korun za hodinu. Ve Spojených státech, třeba v New Yorku, může řidič zaplatit v přepočtu i 200 až 300 korun za hodinu.

S příchodem autonomních vozidel by se ale problém jednoduše vyřešil. Pokud je řeč o autech bez řidiče s nejvyšším stupněm automatického řízení, znamená to, že už dokáží jezdit sama, aniž by byl na palubě přítomen člověk. Toho by majitelé mohli využít tak, že by vystoupili z vozu a nechali ho kroužit v ulicích, dokud ho zas nebudou potřebovat.

Pro velká města by to byla katastrofa. Varuje před ní Kalifornská univerzita ve své studii o budoucnosti dopravy. „Autonomní vozidla nepotřebují vůbec parkovat. Místo toho budou jezdit sama po ulici a vytvoří peklo. Například pokud by v ulicích San Francisca kroužilo bezcílně 2000 aut bez řidiče, zpomalí dopravu na 3,8 km/h, což je méně než rychlost chůze,“ upozorňuje profesor Adam Millard-Ball, který studii vedl. Autonomní vozidla by podle něj měla tendenci kroužit co nejnižší rychlostí, aby šetřila energii.

Nejde navíc o jediný problém, který v budoucnu auta bez řidiče přinesou. Legislativa musí vyřešit otázku bezpečnosti, odpovědnosti za nehodu nebo dokonce smrt. Možností by bylo například zakázat jízdu autům bez řidiče bez posádky. Tím by ale přišla o jednu ze svých výhod, kdy si je bude možné v případě potřeby přivolat.

Podle profesora Millarda-Balla máme ještě zhruba 20 let na to, abychom všechny problémy s plně autonomními vozy vyřešili. Teprve až okolo roku 2040 totiž očekává jejich masivní nástup.