Na vysněnou Tatru čekal pětadvacet let. Nyní s ní boduje na veterán srazech

Celých pětadvacet let musel Jan Drozd usilovat o to, aby mu Tatru její předchozí vlastník prodal. Majítel z Rakouska vůz původně nechtěl prodat vůbec. "Potom že ji vymění za jiného veterána do roku 1910. Zkoušel jsem mu různá auta shánět, ale nic se mu nelíbilo. Vázla i komunikace, čekali jsme, kdy nám odpoví, jezdili jsme za ním, volali, mailovali,“ vzpomíná motorový nadšenec.

Vojenská Tatra 72 Jana Drozda vyhrála na slavkovském Veteranfestu první místo ve své kategorii:

Svou snahu Jan Drozd na nějakou dobu i vzdal. Nakonec se na něj ale usmálo štěstí a po čtvrt století úsilí unikátní Tatru získal. „Byla v žalostném stavu, motor neběžel, kola se neotočila. Pracoval jsem na ní půl roku, rozchodil jsem motor, udělal jsem brzdy, elektriku, sehnal doplňky, které chyběly,“ vypočítává Drozd.

Potřeba bylo vyměnit i zmíněná kola, kterých je na autě celkem dvanáct, deset obutých a dvě rezervy. „Když jsem auto před pětadvaceti lety objevil, všiml jsem si, že nemá originální kola. Aniž bych měl tehdy jistotu, že Tatru budu někdy mít, jsem je začal po jednom, po dvou shánět a kupovat. Celou originální sadu jsem měl dřív, něž samotnou Tatru, několik let si tady poležela. Už jsem se dokonce rozmýšlel, že je prodám. Nakonec se to ale povedlo, takže mám auto obuté na těch správných kolech,“ usmívá se majitel.

„Vizuálně vypadá moc krásně, je to opravdu originál. Tatry jsou samy o sobě u nás hodně vzácné, a ta naše je jediný dochovaný kus v tomhle provedení. Máme ji tu přesně ve stavu, v jakém má být,“ pochlubil se Drozd.

Nadšení vzbudila Tatra 72 festivalu ve Slavkově, kde získala první místo ve své kategtorii. „Měla opravdu velký ohlas, lidé se kolem ní začali sbíhat hned jak jsem přijel,“ dodal.

V plánu má Jan Drozd s Tatrou i další výjezdy. „Rád bych ji vzal do kolébky Tatry v Kopřivnici na sraz. A potom na memoriál Františka Proseckého do Bystřice nad Pernštejnem. Také možná ještě do Tišnova. Na srazy jezdím hodně rád, ale přeprava vozů je velmi náročná. Také je složité je z muzea vytáhnout ven a pak je dát zase zpátky,“ vyjmenoval.