Test Hyundai i20: Po faceliftu je sportovnější!

Konkurent pro mladoboleslavskou Fabii je autem, jehož potenciál se Hyundai snaží prodat i na poli WRC. V Čechách jde o poměrně oblíbené auto, které se v současnosti nabízí již pouze se zážehovými motory řady Kappa – tříválcovým 1,0 T-GDI ve dvou nastaveních a čtyřválcovými atmosférickými jednotkami 1,25 DOHC a 1,4 DOHC.



Nám se do rukou dostala úplná novinka v portfoliu i20, a to výkonnější tříválcový přeplňovaný „litr“ v kombinaci se 7stupňovou dvouspojkovou převodovkou DCT. Zastoupení Hyundai poskytlo vrcholnou výbavu Style, která byla doplněna o vyloženě nadstandardní prvky výbavy, jako například o paket Preimum (příplatek 60 tisíc Kč), kam mimo jiné patří také autonomní nouzové brzdění FCA, asistent pro vedení vozu v jízdních pruzích LKA, systém sledování únavy řidiče DAW nebo integrovaná navigace se 7palcovým dotykovým displejem a funkcí Android Auto a Apple CarPlay (doposud nebyla tato funkce v ČR podporována).

Touto výbavou se malá i20 může směle srovnávat s o třídu většími vozy, ovšem otázkou zůstává, kdo všechny tyto prvky v takovém autě požaduje. Výsledná cena i s příplatky totiž téměř dvojnásobně přesáhla základní cenu akčního modelu i20 Best of Family za 269 990 Kč.

Letošní facelift přinesl nejen decentní úpravy zevnějšku, ale také nový design kol, změnu čalounění a decentní úpravy interiéru, který je na svou kategorii nadprůměrně velký. Máme-li srovnávat s největším tuzemským konkurentem, je i20 prostorově velkorysejším automobilem, zejména co se prostoru pro zadní cestující týče. Rozvor Hyundai je o rovných 10 cm větší, což má blahodárný vliv na prostor okolo kolen a nártů. Ramena a hlava jsou přibližně na stejné úrovni.

Konstruktéři Hyundai zasluhují absolutorium za výhled z vozu, protože ten je jedním slovem fantastický. Až se jeden ptá, jak tohle vlastně udělali.

Posez za volantem je o něco vyšší, než u konkurence, ale upřímně, v případě i20 si na nějakou sportovní pozici za volantem hrát nelze. Ergonomie nového Hyundai i20 je na dobré úrovni, během chvilky se člověk zorientuje. Zamlouvalo se mi také ovládání infotainmentu.

Litrový tříválec je po nastartování poměrně hlučný a vozem citelně otřásá. Ve vyšších otáčkách pak vykazuje typický „lichý“ projev, který je typický pro všechny současné maloobjemové tříválcové motory. V případě modernizovaného Hyundai i20 je ale hodně výrazný.

Pokud se jen tak loudáte po městě, umí si převodovka poradit se všemi nástrahami hustého městského provozu. Spotřeba ve městě je i zásluhou relativně vysokého točivého momentu 127 Nm velmi dobrá, po Praze jsme jezdili za 6,2 litru.



Pakliže ale od převodky žádáte dynamické úkoly, například rychlý rozjezd z křižovatky, rázem ji dostanete do nesnází. Váhá a následně motor zbytečně vytáčí. Stejně se chová i při dynamické jízdě ve sportovním režimu. Můžete jí pomoci manuální volbou rychlostních stupňů, jenže pak nepotřebujete automat, že jo…

Oproti předchozímu provedení se zdá, že u Hyundai přitvrdili. Podvozek je o něco méně plavný a houpavý, daní však jsou občasné rány od podvozku na příčných nerovnostech. Zejména pak ve vyšších rychlostech. Jinak si při dynamické jízdě podvozek nevede vůbec špatně. Karoserie se naklání v rozumné míře a směrově je stabilní. Brzdy jsou velmi citlivé a mají vynikající nástup. Bohužel pokud na ně jen trochu více tlačíte, rychle je dostanete do situace, kdy systém vyhodnotí vaše počínání jako nouzové a okamžitě rozbliká výstražné blinkry. Podle nás by méně horlivosti neuškodilo.

Řízení úplně nepotěší. Je rychlé a plynulé, ale také zcela "mrtvé". Většině majitelů to bude nejspíše jedno, ale pakliže nevíte, jestli má auto opravdu snahu zatáčet, není to dobře. Představte si modelovou situaci, kdy přijíždíte na „téčkovou“ křižovatku z vedlejší na hlavní a víte, že můžete bez zastavení pokračovat v jízdě. Do chvíle, než auto opravdu zatočí, nevíte, zda otočit volantem ještě víc a reakci vozu urychlit, nebo naopak, mírně povolit a nechat přední kola provést váš záměr. Je to ale bohužel nectnost většiny v současnosti prodávaných vozů, s několika málo čestnými výjimkami.



Hyundai i20 s výkonnějším, 120koňovým litrovým tříválcem je bezesporu zajímavý automobil, který nabízí velmi pěknou výbavu, respektive její možnosti, dobře zpracovaný interiér, který je prostornější, než u Fabie. V oblasti jízdních vlastností má ale rezervy. Tříválec je až na poněkud neklidný chod velmi pružný a ochotný se vytáčet a jeho spotřeba se s přehledem vejde pod 6 litrů. Z dlouhodobého hlediska není problém jezdit i za méně. Jen pro vaši informaci, úsek Praha-Plzeň s průměrem 119 km/h znamenal spotřebu 6,1 l/100 km. A pokud jde o 7stupňovou dvouspojkovou převodovku, my bychom rozhodně volili manuál a příplatek 40 tisíc Kč investovali například do paketu Premium.

Hyundai i20 1,0 T-DGT 7DCT Style: Hodnocení a technické údaje
+	design
+	pružný a výkoný motor
+	výhled z vozu
-	převodovka DCT
-	řízení
-	cena v této speifikaci
motor
objem
max. výkon	88,3 kW (120 k) při 6000 ot/min
točivý moment	127 Nm při 1500-4000 ot/min
převodovka	7stupňová dvouspojková
max. rychlost	190 km/h
zrychlení 0-100 km/h	10,5 s
spotřeba (město/mimo město/kombinovaná)	6,2/4,6/5,2 l/100
délka	4035 mm
šířka	1734 mm
výška	1474 mm
rozvor	2570 mm
pohotovostní hmotnost	1185 kg
zavazadlový prostor	326
objem nádrže	45 l
zákl. cena testovaného vozu	434 990 Kč