Zemřel muž, který zachránil Porsche 911. Nechal po sobě i poutavý příběh

Je složité představit si, jak by si dnes Porsche vedlo, kdyby v osmdesátých letech opravdu jednalo striktně podle svého plánu. Zřejmě bychom žili ve světě, kde by 911 nebyla definitivním Porsche a už vůbec by se kolem tohoto modelu nevyskytovala taková aura legendárnosti a dědictví.

Od této zvláštní reality nás a samotné Porsche zachránil Peter Schutz, první generální ředitel zastoupení značky v USA. Muž, který o tomto víkendu zemřel ve věku 87 let.

Schutz to neměl v prvních fázích života lehké. Narodil se roku 1930 v Berlíně do židovské rodiny. Třicátá léta samozřejmě nebyla v Německu pro židovské rodiny jednoduchá, tudíž už v roce 1937 prchal s rodiči před nacisty ze země směrem na Kubu. Odtud poté do Chicaga v USA, kde později Schutz studoval mechanické inženýrství, začal pracovat u výrobce traktorů Caterpillar a později přestoupil k výrobci motorů Cummins.

Schutzovi se v zámoří dařilo velmi dobře, ale zlomový okamžik v jeho kariéře nastal až kolem roku 1980. Tehdy si ho přímo do Porsche v Německu pozval samotný Ferry Porsche, aby se ucházel o místo generálního ředitele amerického zastoupení německé značky.

Začátek osmdesátých let nebyl pro Porsche vůbec ideální. Kromě jistých problémů s kvalitou u modelů 911 upadaly na důležitém trhu v USA prodeje a noví zákazníci jednoduše neměli moc důvěry ve zcela nové vozy jako Porsche 924 a 928 s motory vepředu. Aby toho nebylo málo, mezi veřejností se šuškalo, že v roce 1981 bude produkce 911 ukončena.

Porsche tak bylo vlastní vinou ve slepé uličce. Nejvyšší vedení značky totiž vidělo 911 jako zastaralý koncept bez budoucnosti, přičemž nepozorovalo vzrůstající kult modelu s motorem vzadu. Přímočarým německým myšlením byla 911 na hrobníkově lopatě, jelikož cestou vpřed měly být vozy s motorem vepředu.

Schutz práci generálního ředitele pro USA nakonec získal. Částečně taky proto, že vedení chtělo u kormidla „Američana“, který se na tamním trhu vyzná a pomůže tak prodejům. Zajímavým paradoxem může být, že uprchlík před nacisty se nakonec stal manažerem firmy, která vznikla i díky odkazu konstruktéra, jenž pracoval pro Adolfa Hitlera. Život je prostě někdy prapodivně zamotaný.

Když však Schutz začal u Porsche pracovat, všiml si, že atmosféra uvnitř automobilky není zrovna veselá. Za všechno mohlo právě rozhodnutí ukončit produkci 911, s čímž velká část zaměstnanců nesouhlasila. Ani Schutzovi se tento krok nelíbil. Roky poté zmiňoval, že už tehdy považoval 911 za krále nabídky Porsche. I když mohlo vypadat zastarale, stále mělo charakter, pro který ho lidé nejvíce milovali. Podle něj to bylo jediné auto, jež stálo za to řídit, protože ho na limitu nebylo snadné ovládat a dokázalo vás "kousnout".

Co už ale bylo vedením definitivně rozhodnuto, se Schutzovi podařilo zvrátit jen po třech týdnech ve své funkci. A zřejmě se ani nemusel kdovíjak snažit, jeho nový pohled na věc byl prostě přijat.

Během čekání na konverzaci o plánech nového modelu s šéfinženýrem Helmuthem Bottem si Schutz všiml na zdi kanceláře grafu, který zobrazoval předpovídaný růst linie třech modelových řad 911, 928 a 944 v následujících letech. Na rozdíl od rostoucích hodnot u 944 a 928 však model 911 končil už v roce 1981.

Bez okolků tak Schutz vzal ze stolu fix a prodloužil linii modelu 911 přes celou stránku grafu, přes zeď až na dveře místnosti. Vzrůstající linkou řady 911 vlastně pokreslil část místnosti a odešel.   

Když se Schutz do kanceláře vrátil, již narazil na Botta, jak před jeho dílem stojí a směje se. Prý stačila jediná otázka „Rozumíme si?“, souhlasné kývnutí hlavou a rázem se kompletně změnila budoucnost značky Porsche. Takto jednoduše a odvážně.

Jak už samotný Schutz ještě před svou smrtí popsal americkému magazínu Road & Track, legendární Porsche 911 bylo vlastně zachráněno jedním novým zaměstnancem a čarou fixem na zdi.

Schutz navíc samozřejmě do automobilky přinesl i zcela nový způsob myšlení, kdy někdy zcela racionální přístup není tím nejlepším řešením, ale rozhodnutí srdcem, pocitem a intuicí občas je. Stejně tak uvedl pohled, díky němuž se Porsche v nadcházejících letech stále více a více věnovalo své historii a dědictví.  

Rozhodnutí Schutze bylo jak jinak úspěšné. Už v roce 1985 se v novinách New York Times psalo, že značka toho roku prodala 49 365 vozů a vydělala 54,7 milionu dolarů. Ve srovnání s 27 983 vozy a 4,5 miliony dolarů v roce 1981 to bylo pro Porsche řádné postavení zpátky na nohy.

Není přehnané říci, že Peter Schutz patří do řady několika osobností, které automobilku napříč historií zachránili před jistým krachem. Představit si totiž Porsche bez modelu 911 je v současnosti opravdu skoro nemožné.