Dotaz
Dobrý den.
Letos v létě bych rád koupil menší ojetý vůz. Ze všech z počátku uvažovaných vozů jsem dospěl do fáze, kdy se rozhoduji již jen mezi Fiatem Puto II a Opelem Corsa C. Ročně najezdím 15-20tis. km, 60% ve městě, zbytek většinou po dálnici. Prioritou jsou pro mě nízké náklady na provoz. Uvažoval jsem v případě Punta o benzínový motor 1,2 (8V), v případě Corsy pak motor 1,0. Děkuji za Váš názor.
S pozdravem
David Lanča
Odpověď
Hodnocení těchto vozů velmi záleží na konkrétním modelu a jeho datu výroby. Pokusím se to nějak zjednodušit:
Fiat Punto druhé generace je celkově zdařilé auto, které skutečně oproti prvnímu modelu tohoto jména přináší radikálně lepší odolnost proti opotřebení i nižší výskyt náhodných závad. Motor 1,2 MPI 8V (44 kW) má sice konstrukční základ v polovině osmdesátých let, nicméně byl pravidelně modernizován, takže ve verzi pro punto II již nechybí vícebodové vstřikování paliva bez návratu do nádrže či hydraulická zdvihátka ventilů. Motory Fiat konstrukční řady Fire jsou velice odolné, kultivované, úsporné. Spotřeba punta II s touto pohonnou jednotkou se v praxi pohybuje kolem šesti litrů. Rozvody jsou u nich poháněny řemenem, který však neznamená žádný problém. Znalci Fiatů vědí proč, široké veřejnosti to raději sdělovat nebudu, protože by to mohlo svádět k zanedbávání předepsané údržby.
Nejlevnější jsou punta ve výbavě Actual. Ta vám svojí chudobou připomene felicii. Doporučuji velice rozumnou verzi Active, která již měla elektricky ovládaná okna, centrální zamykání, palubní počítač a hlavně elektrický posilovač řízení Dualdrive. Ten bývá chválen za nízké ovládací síly a výrazně progresivní účinek, nemá však ještě centrování na střední polohu, jako dnešní elektrická serva (Octavia II, Grande Punto). Sečteno se strmostí řízení to způsobuje, že méně citliví řidiči (po přesednutí z felicií a favoritů vynikajících brutálně těžkým, naprosto nepřesným a vůbec ne strmým řízením pak všichni) s vozem ve vyšších rychlostech kličkují a mají pocit že plave (skutečně na dálnici vidíte punta, kterým není jízdní pruh dost široký). Usvědčuji je snadno – pusťte volant a hle, auto najednou jede rovně. Fiat musím pochválit za vzornou dimenzaci alternátoru (el. servo žere hodně), naopak kritiku sklidí startér (občas selže) či západka ruční brzdy, výjimečně řazení a ložisko spojky. Celkově vzato je to však jedno z nejspolehlivějších malých aut, to tvrdím na základě garančních nákladů v průběhu dvouleté záruky přepočtených na kus. Rozporovat to tvrzením, že kolega v práci měl bravu 1,4i 12V a tam mu zakukal motor, proto nezkoušejte. Každá značka má auta lepší i horší, Punto II u Fiatu vyniká. Podobně dobře na tom bude současná panda, která již dokončuje stotisícový test Auto-Bildu a k překvapení všech zatím chce jenom benzín (zatímco třeba VW Touran 2,0 TDI již měl hlavu dole, anžto podfouklo těsnění pod ní).
V případě Opelu Corsa C byly garanční náklady značné, protože řadě aut s motory 1,0i a 1,2i musel být měněn rozvodový řetěz, který se vytahával a krutě chrastil. Od konce roku 2001 již se závada tolik nevyskytuje. Proto pozor na auta z prvních dvou let výroby, protože ne každý těch 40 tisíc km potřebných k projevu závady v záruční době najel.
Tříválec 1,0i 12V (44 kW) bych Vám rád rozmluvil (byl dostatečný tak po starší kulatou Corsu B) a přesvědčil vás na zcela optimální 1,2i 16V (55 kW). Aby hnul s autem z místa, potřebuje celkem vysoké otáčky. Rozjezd v prudkém kopci vždy znamená pálení spojky. Na dálnici při rychlosti 130 km/h točí již 4500 min-1, takže je hlučný a spotřeba šplhá daleko od výrobcem udávaných hodnot.
Také Corsa může mít elektrické servořízení. S ním se dočkáte repase alternátoru, protože ten se hroutí pod jeho odběrem.