Koupit BMW 3 Compact, Opel Tigra, nebo Ford Puma?

Je zažitým zvykem, že zájemce po sportovnějším svezení přemýšlí o BMW. V případě modelu 316i Compact (75 kW) Vás pravděpodobně nemine zklamání. Výkon motoru nemůže zájemci o alespoň částečně sportovní svezení vyhovět, jeho elasticita je od trojky nahoru bídná, situace se o mnoho nezlepší ani vytáčením, kde je navíc dotěrný zvuk dvouventilového čtyřválce spíše nepříjemný než sportovní. Rozvody čtyřválců jsou od ročníku 1994 hnány řetězem (do té doby řemen s doporučeným intervalem výměny 40 tisíc km!!!). Poměrně frekventovaným problémem motorů je jejich přehřívání, ať už kolapsem termostatu, nebo velkým úbytkem vody tekoucí vodní pumpou. Občas také odejde řídící jednotka motoru, alternátor, imobilizér, elektrické kontakty oxidují, kardany hučí a vibrují atd. Specifickým problémem jsou obě nápravy, ve kterých vznikají na zdejších silnicích solidní vůle, takže čepy a silentbloky si možná vyměníte po následující technické.
S opotřebením podvozku úzce souvisí jízdní vlastnosti, o kterých kolují snad přímo legendy. Jízdní vlastnosti vozů této značky byly vždy nadprůměrně dobré, protože na pomyslných lékárnických vahách odměřovaly sportovnost i komfort. V době, kdy vyjelo první BMW 3 Compact však byly tyto váhy patrně mimo provoz, protože o nějakém vnímatelném komfortu nemůže být řeči, a ani přilnavost zadní nápravy nedosahuje standardu sedanů. Na kvalitní silnici to nezaznamenáte, ale na tuzemských hrbatých cestách se chabě odpružená a méně zatížená hnaná zadní náprava 10 let starého Compactu chová docela nevyzpytatelně, nadskakuje a chvílemi ztrácí trakci. Při větším zatížení zavazadly nebo posádkou se situace sice zlepší, ale do solidně vyvážených bavoráckých sedanů to má daleko i tak. To samozřejmě souvisí i s tím, že podvozek bavoráků je nadprůměrně dobrý pouze když je po mechanické stránce v perfektním stavu. A to bývá u ojetin opravdu hodně vzácný jev… I kdyby tomu tak bylo, nejvíce toho předvede na kvalitních zahraničních silnicích, pokud možno ještě za slunečného počasí. Příznivcům přetáčivých smyků pak začíná „sezóna“ u prvních podzimních plískanic, a končí jarní oblevou. Z mého pohledu je závěr následující: Zájemce o ojeté BMW by měl oslavné ódy na nejlepší jízdní vlastnosti světa brát s rezervou. Mezi novotou vonícím testovacím vozem pro novináře, a deset let starým bavorákem (s trojnásobně omlazeným tachometrem, ztracenou serviskou a „krabí“ geometrií), bývá dost podstatný rozdíl… Pokud Vám tato značka přesto nedá spát, poohlédněte se minimálně po 318 ti Compact, nebo ještě lépe po dvoudveřovém kupé 318 is s tímtéž motorem (103 kW). Ten alespoň v těch vyšších otáčkách předvádí nějakou práci…

Opel Tigra nabízí zajímavý vzhled, ale s jeho kondicí je to rok od roku horší. Po technické stránce vychází z kulaté Corsy B, a krom vzhledu nemá jinak se sportovně laděným vozem snad nic společného. Jezdí se s ní docela příjemně, ovšem jen do určité rychlosti. Když na ni přitlačíte, na horší silnici se začne třást a kroutit jako sulc, brzdy dávají vzpomenout na městskou Corsu, řazení vázne. Motor z Corsy GSI (78 kW) sice poskytne lehkému vozu dostatečnou rychlost i dost slušnou akceleraci, ale po letech bývá jeho stav žalostný. Trápí jej málo trvanlivé rozvody, ztráta kompresních tlaků, často bere kvanta oleje - s tím úzce souvisí možnost zadření nebo úplného zalepení beztak nefunkčního katalyzátoru. Je toho ještě mnohem víc (vodní pumpy, EGR ventily, nefunkční ABS atd.), jako ojetinu ji nelze s klidným svědomím doporučit.

Ford Puma je na tom lépe. Má vynikající, za všech okolností čitelné jízdní vlastnosti, dané koncepcí „v každém rohu kolo“, a velmi přesné řazení i řízení. Je to skutečně takový malý silniční dravec, zvláště pokud jej pohání čtyřválec 1.7 (92 kW), který nedočkavě zatahuje z jakýchkoliv otáček. Při tak malém objemu je nevídané, aby 85% hodnoty maximálního točivého momentu bylo k dispozici v rozmezí od 1500 min-1 až do cca 6700 min-1 ! S Pumou je jízda na zatáčkovité trati ryzím potěšením, v ten okamžik je ve svém živlu a jede jako utržená ze řetězu. Bohužel obdobně jako u Tigry, i zde jsou slabým článkem brzdy (vzadu bubnové). Nezdají se být pro vůz tohoto typu dostatečně dimenzované.
Závady se soustřeďují především na podvozku. Jednak jsou to už zmíněné brzdy, dále samozřejmě vůle čepů a silentbloků. Motor 1.7 by se i při sportovní jízdě měl vejít do Vašeho limitu 12 litrů, byť ve své objemové třídě k nejúspornějším zrovna nepatřil. Zřídka se u něj vyskytují poruchy řídících jednotek motoru nebo zapalovacího modulu. Na citlivější jedince působí těsný interiér Pumy silně klaustrofobicky.

Z uvedené trojice by sportovní podstatu nejlépe splňoval Ford Puma. Je sice pravda, že vesměs vozy této kategorie neabsolvují taková kvanta kilometrů jako manažerské sedany, zato z nich majitelé pořádně „derou kůži“. Na plac autobazaru se dostanou většinou v dezolátním technickém stavu, po neodborně opravené havárii (BMW), nezdařené tuningové úpravě (Civic; Corrado; Calibra), nebo se vším dohromady… Provozní náklady tak budou vyšší, než u mnohdy výkonnějších, lépe vybavených, všestranně použitelných, a v reálném provozu snad i rychlejších dvoulitrových rodinných hatchbacků. Takový Ford Focus 2.0 se sportovně krátkým odstupňováním převodovky je namátkovým příkladem.