Dvacetiletá Honda Civic šlape jako hodinky

Tak autíčko (obrázek pouze orientační, my měli blankytně modrou) jsem koupil kdysi dávno za zhruba 50 tisís od známých. Koupil jsem ho pro manželku jako druhé do rodiny, na nákupy, k rodičům atd. Jako první a pracovní jsem měl BMW 318i pohodlný prostorný sedan. V době koupě mělo cca 17 let. My jej používali 2 roky (najeto přibližně 20 tisíc), pak další 3 roky švagr (najel přibližně stejně nebo něco více). Pak jsme ho prodali zpět našim mechanikům, kteří s ním kouzlí dále. Původ je samozřejmě v zahraničí a kdysi dávno dovoz do ČR.

Vlastníte vůz značky Honda? Podělte se s ostatními o své zkušenosti ZDE!

Jde o vozítko značně nenáročné, pro nenáročné uživatele. Oceňuji prostornost. Vepředu je mnohem více místa, než u mnohem větších vozů, je to spíše pololeh, než posez. Vzadu už to taková sláva není. Karoserie je poměrně široká. Kufr je malý, ale pytel brambor se do něj nějak vměstná. Opravdu tak na menší nákup. Jde o vůz vyráběný přímo v Japonsku (3-dveřové společně s 4-dveřovými sedany). Zbytek (5dv a kombi) se vyráběl v Anglii. Tedy předpoklad kvalitnější typicky japonské zodpovědné montáže.

Jízdní vlastnosti (vůz byl zcela jistě na plechařinu bouraný a opravovaný) hodnotím přesto jako poměrně jisté a stabilní. Auto je velmi nízké. Má nízko položenou podlahu a těžiště, v zatáčkách se vůbec nenaklání, ale na druhou stranu je to díky tvrdému odpružení na špatné silnici docela i kostitřas. Ale žádná tragédie. Honda Civic 3dv ale přesto není žádný prcek, je docela dlouhá, téměř 4m, má i dlouhý rozvor, proto ty skvělé jízdní vlastnosti.

Přestože to bylo holátko (s předpokladem, že by se nemělo na ní ani co elektricky kazit) - jde o vyhlášený držák, jako i ostatní japončíci. Dvě věci, co jsme museli řešit, byla rez na zadních blatnících (stáří) - vybroušení a stříknutí za cca 3 tisíce. A zlomil se přepínač světěl (na společné páčce s blinkry). Tedy zlomil se švagříkovi, až někdy třetím rokem provozu. Ne, že by nešel zapínat, používat a přepínat - ale světla se musela zapínat přidržením oběma rukama. Prkotina. Ale obtěžovalo ho to, tak to hošani mechanici vyměnili - zašli na svoji zahradu, kde mají několik dalších takových aut a vyměnili za funkční. A měnil se některý z dílů výfuku, což bylo z druhovýroby do 5 tisíc. Jinak nic. Vlastně při zhruba 190 tisíc začala postupně prokluzovat spojka. Takže zase šup na zahradu, vytáhnout z jiného auta. Ale chtěli za to 4 tisíce, což se už nechtělo dávat, tak jsme jim ji za nějaký pakatel prodali zpět a koupili od nich novější kulatější model. S ním jezdí švagříček druhým rokem spokojen, bez závad.

Ačkoliv bylo staré okolo 20 let, na tachometru 200 tisíc (a v reálu zřejmě mnohem více), převodovka s motorem šlapaly jako hodinky. Starty v zimě pod -20 bez potíží. Dovezla nás všude. Po městě, po okreskách, po dálnici. Motor 1,3 byl díky víceventilové technice živý, mnohem lepší, než u kdysi Felicie 50kw. Nebylo to na nějaké závodění (to raději pořídit 1,5 a to by byla už raketa). Když jsem chtěl, přesto jsem ujel i větším silnějším autům. Maximálku jsem nezkoušel. Motor téměř neslyšíte, až ve vysokých otáčkách. Spotřeba podobná naftovým motorům - bez rizik drahých oprav z nich vyplývajících. Benzín se tam dával libovolný - special, super, s olovem, bez něj - bylo to jedno. Jezdilo to na všechno.

Povinné ručení levné do 1350 ccm. Tehdy okolo 420 Kč čtvrtletně. Pneu 155/něco/R13. Sada do 3 tisíc, na zimních odjezdit všechno, neměnit, jen prohazovat pozice. Zájem zlodějů nulový. Tedy pokud je neprovokujete. Švagříček si do autíčka koupil super rádio a do pár měsíců byl bez něj. Dlažební kostka skrze okno a bylo to. Tak šup za kamarády na jejich zahradu a okýnko bylo s prací do 1 tisíc jako nové.

Dojmy z jízdy - při vyšších rychlostech pískalo levé zrcátko a byl tam slyšet aerodynamický hluk, i od kol. Ale žádná tragédie. Jo ještě asi čtvrtým rokem provozu švagříček urval při couvání nezavřené dveře. Tak mu je hošani v dílně vyklepali a narovnali, opravili i jiné šrámy a rez a bylo. Zase se jezdilo.

Co nakonec? Maximální spokojenost. Takové autíčko se samozřejmě nevyplatí servisovat v autorizovaném servisu. Pořídíte vše potřebné z vrakáče, nebo nové druhovýrobou. Neřešili jsme bezpečnost, ta díky stáří přílišná nebyla - i když výrazně lepší, než tehdy v ČR běžné 120, Favority a Lady. Ale minimální provozní náklady, skvělá spolehlivost, svoji práci autíčko odvedlo. Bylo to jedno z nejlepších, jaké jsem měl.
That' all, ahoj