Citroën C4 - nestárnoucí francouz

Petr Šikl - 24. 01. 2008
+ 57
Tři roky na trhu a stále jeho prodeje v Česku rostou přes stále větší a větší konkurenci. Je to zázrak, francouzský um nebo hra na city?

V již nadupané nižší střední třídě se letos ještě více přiostřilo. Může za to invaze korejských automobilek, které vyrábějí nové modely v Česku, potažmo na Slovensku. Fenomenální nástup zejména Kii Cee´d zamotal hlavu nejedné stálici, každá automobilka chce ukousnout co největší díl z pomyslného koláče. Dnes nebudeme testovat žhavou novinku, nýbrž zavedený model C4 francouzské automobilky Citroën. Podíváme se, jak si vede v zostřeném konkurenčním boji a zda co všechno dovede nabídnout po třech letech na trhu.

Karoserie: nestárnoucí charizmatický "frantík"

Při uvedení na trh C4 působila velmi odvážně až futuristicky. Citroën vsadil na jedinou kartu a designový směr, který se mu vyplatil (což ukázal čas). V Česku se C4 nebývale daří. Může za to agresivní cenová politika zdejšího dovozce ale samozřejmě také design. Ten většina lidí i po třech letech považuje za neokoukaný a zajímavý. Příď skloubí elegantnost a dynamičnost. Z boku se nezapře designová příbuznost k modelu C3 a zaoblenou záď tvoří sloupcové světlomety s prakticky tvarovaným víkem zavazadelníku. C4 vypadá po několika letech výroby stále svěže.

(+) svěží design

Srovnání 5dv. modelů

 

Citroën C4

 

Peugeot 308

 

Nissan Tiida

 

Ford Focus

 

Mazda 3

 

Kia Ceed

 

délka (mm)

 

4 260

 

4 276

 

4 295

 

4 342

 

4 415

 

4 235

 

šířka (mm)

 

1 773

 

1 815

 

1 695

 

1 840

 

1 755

 

1 790

 

výška (mm)

 

1 458

 

1 430

 

1 533

 

1 497

 

1 465

 

1 480

 

rozvor (mm)

 

2 608

 

2 608

 

2 600

 

2 640

 

2 640

 

2 650

 

provozní hmotnost (kg)

 

1 275

 

1 352

 

1 260

 

1 242

 

1 220

 

1 355

 

celková hmotnost (kg)

 

1 732

 

1 760

 

1 718

 

-

 

1 750

 

1 710

 

zákl. objem zavaz. prost. (l)

 

320

 

442

 

300

 

385

 

346

 

340

 

Interiér: pár chybiček

Po třech letech na trhu stále umí překvapit. Řeč je o interiéru, kde je vše jinak. Citroën si potrpí na odlišnosti a bourá zažité standardy. Na první pohled by člověk řekl, že si nemůže na jiné rozvržení interiéru zvyknout. Chyba. Zvykne si, a rychle. Členěná palubní deska vyniká přehledným rozvržením ovládacích prvků. Nejzajímavější řešení Citroën zvolil u volantu. Zde se otáčí pouze věnec volantu, střed je pevný. Ten je navíc posetý tlačítky (o jejich rozmístění a ovládání bych mohl dlouze diskutovat, čehož Vás dnes však rád ušetřím). Pevný střed volantu má jednu velkou výhodu v oblasti bezpečnosti. Skrývá totiž netradičně tvarovaný airbag, který se nachází v stále stejné pozici a tím lépe ochrání řidiče.

Klasické uspořádání Citroën nevyznává. Přístrojový štít umístil tradičně do středu palubní desky po čelní sklo. Tam našel své místo rozměrný displej zobrazující nejdůležitější údaje (dominantní je digitální rychloměr). Jen poznamenám, že otáčkoměr má vlastní displej a je umístěn hned za volantem. Oranžové podsvícení se při dosažení vysokých otáček změní v rudě červené. Středová konzole shora nabízí dva výdechy klimatizace, po ním displej audiosoustavy, následuje odkládací štěrbina a displej s ovladači ventilace a klimatizace. V kabině narazíte na čtyři různé displeje. A čeho je moc, toho je příliš. Kvalita materiálů a slícování jednotlivých dílů je překvapivě na dobré úrovni.

Sedadla překvapivě dobře drží tělo v zatáčkách a jejich polstrování je příjemně tuhé. Na zadní sedadlech mohou mít díky svažující střeše problémy vyšší cestující v oblasti hlavy. Ve všech ostatních směrech je místa dostatek. Zavazadlový prostor pojme v základním pětimístném uspořádání průměrných 320 litrů nákladu. Sklopením zadních sedadel dosáhneme objemu 1023 litrů spolu s 130 centimetrů dlouhým prostorem s drobným schodem. Vysoká hrana vstupního otvoru však nepotěší české chalupáře.

(+) sedadla
(+) zlepšení kvality použitých materiálů a slícování
(+) odkládací prostory
(-) příliš nízko umístěný panel klimatizace a audiosoustavy
(-) kruhové ovladače klimatizace bez výraznějšího odstupňování
(-) ovládání dálkových světel /nelze rychlý problik, jen páčkou od sebe/
(-) menší kufr

 

Motor: zlatý střed

Zážehová šestnáctistovka s maximálním výkonem 80 kW při 5800 otáčkách a maximálním točivým momentem vrcholícím hodnotou 147 Nm při 4000 otáčkách je pro dvanáct metráků těžký vůz dostatečnou pohonnou jednotkou (oproti čtrnáctistovce, které dochází při plném zatížení dech). Motor neposkytuje zázračnou dynamiku, přesto pro většinu jízd postačí. Nárůst výkonu je pozvolný a motor dokáže C4 "vystřelit" na stovku za 10,6 sekundy. Maximální rychlost leží lehce pod dvoustovkou (přesněji 194 Km/h). Při běhu na volnoběh je šestnáctistovka neslyšitelná. V téměř celém rozsahu je motor tichý a dává o sobě vědět až ve vysokých otáčkách.

Jednotlivé rychlostní stupně jsou velmi krátké, a proto jízda po dálnici nebude tím pravým ořechovým. Pátý rychlostní stupeň točí při 130 mírně přes 4000 otáček, což je mnoho. Šestnáctistovka umí být i relativně úsporná, což dokázala v nedávném testu spotřeby, který naleznete .

Srovnání motorů 1.6 l

 

Citroën C4

 

Peugeot 308

 

Nissan Tiida

 

Ford Focus

 

Mazda 3

 

Kia Ceed

 

max. výkon (kW/ot.)

 

80/5800

 

88/6000

 

81/6000

 

85/6000

 

77/6000

 

90/6200

 

toč. moment (Nm./ot.)

 

147/4000

 

160/4250

 

153/4400

 

155/4150

 

145/4000

 

154/4200

 

max. rychlost (Km/h)

 

194

 

197

 

186

 

190

 

182

 

192

 

zrychlení 0-100 km/h (s)

 

10,6

 

10,8

 

11,1

 

10,9

 

11,2

 

10,8

 

spotřeba město (l/100km)

 

9,5

 

9,3

 

8,9

 

8,7

 

8,9

 

8,0

 

spotřeba mimo (l/100 km)

 

5,7

 

5,2

 

5,7

 

5,4

 

5,7

 

5,4

 

kombi. spotř. (l/100km)

 

7,1

 

6,7

 

6,9

 

6,6

 

6,9

 

6,4

 

Jízdní vlastnosti: pohodlně a komfortně

Komfortněji naladěný podvozek jde ruku v ruce se svými předchůdci. Není příliš měkký ani přehnaně tvrdý. Náklony v zatáčkách u C4 nečekejte, těch je tento model zproštěn. Tlumení běžných nerovností nedělá C4 problém. Větší příčné nerovnosti pronikají do kabiny pomocí bouchání zejména od zadní nápravy. Citroën se drží klasické koncepce zadní nápravy a o víceprvku nechce ani slyšet. Povedlo se mu totiž nápravu s vlečnými rameny dobře naladit, a tak C4 překvapí jistých chováním v běžném provozu. Jeho chování je neutrální a vyvážené. Na pokyny řidiče reaguje ochotně i při rychlejší jízdě. Pokud však šlápnete na plyn razantněji, počítejte, že se limity podvozku projeví zejména na nerovném povrchu. To samé platí o rychlé dálniční jízdě. I zde podvozek nedopřává příliš jistoty.

Řazení. Ach to řazení. Jestli musím C4 za něco ošklivě pokárat, bude to řazení. To se stává u testovaného modelu největší slabinou. Tak snad se zlepšení dočkáme u další generace. Oproti tomu řízení nemohu vzhledem k charakteru vozu výrazně kritizovat. Sice neposkytuje příliš kontaktu s vozovkou, ale u komfortněji pojatého vozu nemohu nic jiného očekávat. Na otáčející se věnec a pevný střed jsem si překvapivě zvykl rychle i když toto řešení nepovažuji osobně za příliš štědré.

(+) vyvážené jízdní vlastnosti v běžném provozu
(-) nejistota podvozku při vyšších rychlostech
(-) odtažité řízení
(-) řazení
(-) krátký 5-tý rychlostní stupeň

 

Závěr: na úspěch zaděláno

Úspěch Citroënu C4 nejlépe dokládají prodejní výsledky. V žebříčku nižší střední třídy si vede totiž i přes korejskou invazi skvěle. Letos s 1600 prodanými kusy mu patří čtvrtá příčka. Za úspěchem dle mého stojí cenová politika Citroënu, kdy není o časté slevy nouze a stále svěží design. C4 jasně dokazuje, že je stále dobrým vozem. Nejvíce ho ocení klidnější řidiči, kterých je většina.

Tagy