Ford C-Max 2,0 TDCi Titanium - svižně a relativně levně - test spotřeby

Segment MPV již několik roků stále roste. Snad každá automobilka má v této třídě svého zástupce. Je to prostě nutnost. Jsou i automobilky, které mají dvě želízka v ohni (menší a větší velkoprostorový vůz). Jedním z nich je například Ford. Nabízí kompaktní C-Max a prostornější S-Max sportovně laděný. Do testu spotřeby se nám dostal prvně jmenovaný se vznětovým dvoulitrem TDCi pod kapotou. C-Max se v testu spotřeby ocitl ve vrcholné výbavě Titanium, kdy již cenou konkuruje většímu bratříčkovi. A ten měl dokázat, že umí jezdit za pakatel a vynaložené prostředky se vrátí levným provozem.

* - při krátkodobém zvýšení plnícího tlaku turbodmychadla (transient over-torque)

Podmínky testu: Ve voze cestoval pouze řidič. Teplota vzduchu se pohybovala v rozmezí 20-21°C a doprava v hlavním městě i mimo něj byla celkem plynulá. Na dálnici panoval řídký provoz. Vůz měl v době testu najeto mírně přes 7500 kilometrů a tankovaným palivem se stala motorová nafta. Tankování probíhalo u stejného stojanu na stejné čerpací stanici, vždy až po okraj nádrže. (Naměřené údaje porovnám závěrem testu s údaji palubního počítače).

Popis trasy: trasa začíná u čerpací stanice na Plzeňské ulici směrem do centra. Po úplném dotankování palivové nádrže trasa pokračuje cca 500 metrů dále směrem do centra, kde na světelné křižovatce odbočuji doprava do Jinonické ulice. Následuje Klikatá, Karlštejnská, Řeporyjská. To se již dostávám na Jeremiášovou ulici, ze které zanedlouho odbočuji Smíchovskou ulicí do městské části Řeporyje. Odtud "frčím" Dalejskou pod železniční viadukt na obec Zadní Kopanina před kterou opět odbočuji prudce doprava a směřuji na obec Ořech. Následuje Chýnice, Kuchař, Vysoký Újezd, Lužce a konečně v Loděnicích najíždím na dálnici D5 po které pokračuji až na její konec, kde sjíždím Bucharovou ulicí zpět do Motola na Plzeňskou a posléze končím na místě výjezdu.

Celý okruh měří 47-48,2 km. Podíl dálnice, obce a komunikace mimo obce je vždy zastoupen přibližně třetinovým podílem.

Okruh I. aneb ekonomicky a komfortně - po dotankování nádrže vyrážím s lehkou nohou na plynovém pedálu směrem do centra. Až po výjezd z města cesta ubýhá bez větších komplikací. Poté následuje jízda za nákladním vozem, který sráží průměrnou rychlost. Poté žádné komplikace nenastávají a po nájezdu na dálnici zrychluji na 110 km/h. Na dálnici panuje řídký provoz. Další rozčarování přichází na samém konci dálnice D5, kde si pokládání nového asfaltu vyžádalo další dopravní omezení a já jsem nucen narychlo měnit zaběhlou trasu. Změna se promítla do počtu najetých kilometrů (o 1 kilometr více). Povaha komunikace však zůstává stejná. Po dojezdu k čerpací stanici se konečná průměrná spotřeba zastavuje na hodnotě 5,3 l / 100 km. Trasu dokončuji díky vzniklým komplikacím za nevalných 54 minut.

* - v přepočtu 31,50 Kč za litr (cena v době testu)

Okruh II. aneb podruhé o něco svižněji - po dotankování opět usedám za volant a vyrážím na druhé kolečko, tentokráte s těžší nohou na plynovém pedálu. Při rozjezdu využívám plného výkonu motoru. Bohužel na trase opět dojíždím nákladní vůz za kterým se doslova plužím přibližně čtyři kilometry. Čas neúprostně letí a tak ztracené minuty doháním na prázdné silnici mezi polemi. Geny C-Maxu se nezapřou a já si užívám svižnější jízdu. Před nájezdem na dálnici kontroluji průběžnou průměrnou spotřebu. Jsem mile překvapen. Zatím nepřekračuji hranici osmi litrů. Dobře odstupňovaná šestirychlostní převodovka přichází vhod zejména na dálnici. Do dálničního stoupání C-Max ochotně a s hravostí samou zrychluje na pátý rychlostní stupeň. Šestku řadím na rovince a spotřeba se stále drží na překvapivě rozumné hodnotě osmi litrů. Celý okruh nakonec dokončuji za podprůměrných 50 minut. Ostřejší jízda představuje zvýšení spotřeby o 2,8 litru na konečných 8,1 l/100 km, což považuji vzhledem k charakteru jízdy za výborný výsledek.

V další tabulce se podíváme na odchylku průměrné spotřeby naměřené palubním počítačem ve srovnání s námi naměřenou spotřebou pomocí dotankování do úplně plné nádrže.

Z tabulky je patrný naprosto zanedbatelný rozdíl naměřených výsledných hodnot v prvním případě i druhém případě.

V poslední tabulce porovnám jednotlivé údaje průměrné spotřeby prezentované výrobcem s mnou naměřenými hodnotami průměrné spotřeby na základě palubního počítače. Ve městě C-Max potřeboval k pohybu v průměru 6,9-7,5 litru paliva na každých sto kilometrů v závislosti na hustotě dopravy. Při jízdách mimo město si čtyřválec řekl 4,7 l/100 km. V kombinovaném provozu se většinou vejdete do 6 litrů na 100 km. Vyznavači svižnější jízdy se vejdou do 6,5 litrů a agresoři do 8 l / 100km. Na trase dlouhé 500 km představující kombinovaný provoz si motor C-Max řekl při ostřejší jízdě právě o 6,5 litru paliva.

Závěr:

Ford C-Max se vznětovým dvoulitrem pod kapotou dokázal po týdenním testu, že patří mezi úsporné motory. Ostatně spojení dvoulitru a poměrně lehkého vozu se ukázalo již v několika předešlých testech daleko lepší volbou, než použití slabší dieselové šestnáctistovky, která je více namáhána. C-Max s tímto TDCi motorem ve spojení s šestistupňovou převodovkou jezdil velmi lehce a dokonce i při dosahování vysokých jízdních průměrů (105 km/h) v kombinovaném provozu dokáže jezdit za hodnoty prezentované výrobcem. Testovaný C-Max mohu označit za vůbec nejlepší "malé" empévečko součastnosti. Bohužel pohled do ceníku zmrazí počáteční radost. Ostatně za všecho se musí platit ...