Hyundai Coupe 2.0 CVVT - test spotřeby

Nejeden mladý kluk touží po kupé. Se starou ojetinou se před kamarády moc nevytáhne a ani při projížďkách neudělá příliš oslnivý efekt. Opravit a vyšperkovat starší kupé do původního stavu zabere spoustu času a finančních prostředků. A to už nemluvím o provozních nákladech se kterými je nutné při koupi vozu počítat. Napadá mě snad jediná schůdná varianta. Na trhu je jediné kupé s cenovkou začínající pod magickou hranicí 550.000 korun. Je jím dnes testovaný Hyundai Coupé a vypadá fakt dost dobře. Jak jezdí se dočtete v klasickém redakčním testu, který připravujeme. Teď se zaměříme na spotřebu a povíme si, jak náročné bude živit nové kupé v podání korejské automobilky?

Podmínky testu: Ve voze cestoval pouze řidič. Teplota vzduchu se pohybovala v rozmezí 16-17°C a doprava v hlavním městě i mimo něj byla celkem plynulá. Na dálnici panoval poměrně řídký provoz. Vůz měl v době testu najeto mírně přes dvacet tisíc kilometrů a tankovaným palivem se stal Natural 95. Tankování probíhalo u stejného stojanu na stejné čerpací stanici, vždy až po okraj nádrže. (Naměřené údaje porovnám závěrem testu s údaji palubního počítače).

Popis trasy: trasa začíná u čerpací stanice na Plzeňské ulici směrem do centra. Po úplném dotankování palivové nádrže trasa pokračuje cca 1500 metrů dále směrem do centra, kde na světelné křižovatce odbočuji doprava do Jinonické ulice. Následuje Klikatá, Karlštejnská, Řeporyjská. To se již dostávám na Jeremiášovou ulici, ze které zanedlouho odbočuji Smíchovskou ulicí do městské části Řeporyje. Odtud "frčím" Dalejskou pod železniční viadukt na obec Zadní Kopanina před kterou opět odbočuji prudce doprava a směřuji na obec Ořech. Následuje Chýnice, Kuchař, Vysoký Újezd, Lužce a konečně v Loděnicích najíždím na dálnici D5 po které pokračuji až na její konec, kde sjíždím Bucharovou ulicí zpět do Motola na Plzeňskou a posléze končím na místě výjezdu.

Celý okruh měří 47-48,2 km. Podíl dálnice, obce a komunikace mimo obce je vždy zastoupen přibližně třetinovým podílem.

Okruh I. aneb ekonomicky a komfortně - po dotankování nádrže vyrážím s lehkou nohou na plynovém pedálu směrem do centra. Poměrně lehké Coupé pozvolna zrychluje na předepsanou rychlost a v městském provozu se příliš necítí. Mimo obce pluji s opatrností a bedlivě sleduji ručičku ukazatele aktuální spotřeby. Až po nájezd na dálnici se držím do pěti litrů. Mezitím mě zdržují závory na železničním přejezdu, kde čekám přibližně 5 minut až projede místní lokálka. Na D5 udržuji stodeseti-kilometrovou rychlost. Okruh dokončuji za silně podprůměrných 57 minut. Konečnou spotřebu zjišťuji až po dotankování nádrže. Coupé dostálo slibům výrobce a spotřeba byla dokonce s hodnotou necelých sedmi litrů nižší (přesněji 6,69 l/100 km).

* - v přepočtu 30,50 Kč za litr (cena v době testu)

Okruh II. aneb podruhé o něco svižněji - po dotankování opět usedám za volant a vyrážím na druhé kolečko. Tentokráte s těžkou nohou na plynovém pedálu. Poměrně letargický projev motoru stojí za neoslnivou akcelerací. Po výjezdu z města šlapu kupéčku pořádně na krk. Místo zrychlení se mi dostává pořádná porce hluku od motoru. V zatáčkách je podvozek kupé až překvapivě dobrý. Před nájezdem na dálnici opět potkávám stažené závory a nevyhýbám se stejné ztrátě jako v prvním kole. Na dálnici zrychluji a okruh dokončuji za neoslnivých 48 minut průměrnou rychlostí 63 km/h přičemž konečná spotřeba činí 13,93 l/100 km.

Závěr:

Hyundai Coupé v testu spotřeby dokázala, že umí být úsporné, což dokazuje hodnotou 6,69 l/100 km v prvním okruhu. Tento výsledek je vzhledem k udávané kombinované spotřebě na hranici osmi litrů velmi pozitivní. Naopak druhý okruh prokázal žíznivost při vyšších nárocích na akceleraci a celkovou rychlost. Z Coupé si odnáším smíšené pocity. Už jen absence průměrné spotřeby v palubním počítači mě mrzela. Na středovém panelu se objevil ukazatel aktuální spotřeby, který alespoň trochu přispívá k udržení rozumných hodnot spotřeby.