Mini Cooper - dokonalá vábnička

Na první pohled není vůbec patrné, že jde o zcela nový vůz. Zatímco nedávný přerod původního vozítka z 50. let v model podle představ BMW byl skokem přes celá desetiletí, tentokrát jako by automobilka úpravy vážila na lékárnických vahách. Z pohledu designu dohnala výrobce k nejmarkantnější změně legislativa. Ta zpřísnila pravidla pro střet automobilu s chodcem, který u většiny vyráběných vozů vyžaduje modifikaci přídě. Konkrétně u mini to znamená zvýšení jejího čela a mírné prodloužení kapoty. Celkově tak auto narostlo do délky o necelých pět centimetrů, přičemž rozvor náprav zůstal stejný.
Uvnitř je tudíž nové mini stále věrné svému jménu. Aby nedošlo k mýlce - řidič i spolujezdec mají místa, kolik si jen usmyslí. Jenže pokud si ti vpředu sednou opravdu pohodlně, na zadních sedadlech akutně chybí prostor pro nohy. Ještě že mini může ignorovat všechny módní trendy a jeho střecha je stejně vysoká pro všechny. Nehrozí tak, že by se cestující vzadu museli krčit.
Přeprava čtyř osob vyžaduje jistou dávku tolerance od všech členů posádky a podobné je to také s kufrem. Se svými 160 litry patří i mezi minivozy rozhodně k nejmenším, navíc pod jeho podlahou není místo pro rezervní kolo. Majitel mini však už nějaký čas není při defektu odkázán jen na lepicí soupravu nebo odtahovou službu. Situaci mu usnadní pneumatiky typu Runflat, které ujedou prázdné i stovky kilometrů.

Mini Cooper

Druh motoru/počet válců/ventilů	řadový zážehový/4/4
Objem cm3	1598
Max. výkon (kW/k) při otáčkách (ot./min.)	88/120/6000
Max. točivý moment (Nm) při otáčkách	160/4250
Provozní hmotnost/užitečné zatížení (kg)	1140/375
Délka/šířka/výška (mm)	43699/1683/1407
Rozvor náprav (mm)	2467
Průměr otáčení (m)	10,7
Objem kufru (l)	160 - 680
Převod hnací síly	pohon předních kol, šestistupňová mechanická převodovka
Max. rychlost (km/h)	203
Spotřeba paliva město/mimo město/kombinace	7,8/4,6/5,8

Světlo podle nálady
Interiér novinky víc než kdy předtím těží z půvabu svého dávného předka. Legendární rychloměr umístěný ve středu přístrojové desky je o poznání větší a více se tak blíží svému pravzoru. Je tak rozměrný, že se do jeho spodní části vešlo integrované autorádio i s většinou ovladačů. Štěrbina pro CD se ale nachází pod ním, stejně jako starodávně vyhlížející knoflík regulující hlasitost.
V mini je vůbec většina věcí úplně jinak, než bývá u ostatních aut zvykem. Ale i přesto, že celá palubní deska působí nepřehledně a většina tlačítek je umístěna hodně nízko, lze se jich kupodivu pokaždé - i bez manuálu a v noci - rychle dopátrat. Ne vždy jsou ovladače praktické. Třeba přesné nastavení topení a větráku dvěma kolečky, z větší části zapuštěnými do útrob středové konzole, je jen hodně obtížné. A obrovitý rychloměr, o kterém už byla řeč, dobře slouží pro kontrolu rychlosti ostatním členům posádky, samotný řidič ale raději kouká na otáčkoměr umístěný pod volantem. Tam se mu na malém displeji rychlost zobrazuje digitálně.
A ta největší změna? Mini už se startuje jako většina bavoráků tlačítkem. Ještě před tím ale musíte zastrčit klíč do slotu v palubní desce. Mimochodem, samotný klíč připomíná vánoční figurku a jeho kulatý tvar není do ruky moc šikovný. Zato je bezpochyby originální, o což jde u mini vždy v první řadě. Škoda, že s měňavým osvětlením interiéru v noci už si pospíšil i Citro¨en. Jemné rozptýlené světlo, které se ze stropu snáší na přístrojovou desku, může totiž řidič cooperu měnit podle nálady. Barvy lze nastavit drobnou stropní páčkou - v krajních polohách je světlo modré nebo oranžové, mezi tím jsou ale ještě přechodové odstíny fialové a růžové.

Další volba: Mini Cooper S

Na první pohled se pozná podle štěrbiny v přední kapotě pro sání vzduchu, namísto chromované přední masky má černou mřížku: silnější sourozenec mini cooperu s přívlastkem S. Jeho motor je tradičně přeplňovaný, na rozdíl od minulosti, kdy se o vše staral kompresor, je však v novém motoru klasické turbo. Cooper S stojí o 125 000 korun víc než testovaná verze Cooper, kromě podstatně vyššího výkonu (128 kW/175 k) však nabízí také lepší výbavu. Jiné verze nové generace mini zatím nejsou v prodeji. V polovině příštího roku přibude základní provedení Mini One, které bude mít (na rozdíl od minula) motor s menším objemem - 1400 cm3, který vznikal ve spolupráci s Peugeotem. Francouzská automobilka se tentokrát bude podílet i na motorizaci dieselového mini, jenž dostane čtyřválec HDI. Doba uvedení dalších verzí na trh však zatím není známa.

Motor jako v BMW
Pokud většinu změn nového mini lze spíše podvědomě cítit než skutečně vnímat, pak to ovšem neplatí o nové šestnáctistovce pod kapotou. Rozdíl se dá poznat už po pár metrech jízdy. Motor má jakoby větší jiskru, ve vysokých otáčkách je mnohem pružnější a přitom dokáže být výrazně úspornější. Zatímco u původní šestnáctistovky se námi naměřená průměrná spotřeba pohybovala kolem 8,5 litru, konečný účet během nynějšího týdenního testu činil 7,3 litru benzínu.
Za kouzelnou proměnou stojí především systém Valvetronic převzatý z vozů BMW, který zajišťuje variabilní zdvih sacích ventilů a proměnné časování sací a výfukové vačkové hřídele. Svůj podíl na nižší spotřebě má i nová převodovka, která dostala šestý stupeň, od řidiče však vyžaduje i jistou dávku pozornosti. Jedničku a zpátečku totiž od sebe odděluje jen velmi nevýrazná zábrana, a kdo se na semaforech trochu zamyslí, lehce pak může namísto kupředu vyrazit vstříc nárazníku vzadu stojícího auta.

Sporťák v retro balení
Mini si svou oblibu získává nejen nezaměnitelným designem, stejně jedinečné jsou i jeho jízdní vlastnosti. Zatímco většina současných modelů sází na nafouknuté karosérie s vysoko umístěnými sedadly, britský klasik jde přesně opačnou cestou. Sedí se v něm nízko jako ve sportovním autě - a jako takové se i řídí. Na české poměry je mini hodně tvrdé, komfortu si posádka zejména při jízdě po městě moc neužije. Ale na kvalitním povrchu vyniknou všechny jeho dobré vlastnosti. Do zatáček se skoro vůbec nenaklání, dlouho je pozoruhodně neutrální a k tomu přidává skvěle nastavený posilovač řízení i dávkování brzd. Mini se srdnatě pouští také do vysokých dálničních rychlostí, kde podvozky malých aut obvykle působí nejistě. To ovšem není případ mini, které i díky příplatkovým sedmnáctipalcovým kolům sedí na asfaltu jako žádné jiné auto v této třídě.
Za volantem mini lze pochopit, proč se pro něj za posledních šest let rozhodlo 800 tisíc motoristů. Navzdory ceně, která je oproti běžným autům dvojnásobná, a navzdory tomu, že mini opravdu nepatří mezi praktická auta. Není to jen v jeho typicky malém a kolmém čelním skle, bezrámových oknech a faktu, že řidič jako za dávných dob dohlédne ze svého místa na přední kapotu. Nové mini geniálně namíchalo koktej asketismu s luxusem, přidalo trochu sentimentu a vše završilo působivými materiály i zpracováním. Funguje tak jako dokonalá vábnička na ty, pro něž je auto víc než pouhým přibližovadlem.

Sériová výbava

ABS	dálkové centrální zamykání
šest airbagů	imobilizér s alarmem
elektricky ovládaná okna a zrcátka (vyhřívaná)	rádio s CD a šesti reproduktory a propojením s MP3 přehrávačem
výškově nastavitelné sedadlo řidiče	pneumatiky Runflat s kontrolou tlaku
nastavitelný volant ve dvou směrech	15" litá kola