Mitsubishi ASX 1.6 MIVEC 2WD: Broušení diamantů

Málokterá automobilka se může pochlubit tak letitou tradicí ve výrobě offroadového náčiní jako právě Mitsubishi. Je proto logické, že s přehledem zvládá i dnes veleoblíbenou disciplínu jménem SUV, která na evropských trzích tvoří hlavní těžiště firemních prodejů. ASX neboli „Active Sports Crossover“ zaujal hned po svém uvedení své místo o stupínek níže pod úspěšným outlanderem a jal se loupit zákazníky v hájemství početné konkurence. Když odhlédnu od subjektivního názoru na to, jaký smysl má vůbec takové „esúvéčko“, je z principu věci vcelku racionální prodávat drsně se tvářící crossovery také výhradně s pohonem jedné nápravy, jak už to ostatně dávno pochopili za oceánem. Jak tahle konfigurace funguje u Mitsubishi?

Mám takový celkem snadno obhajitelný dojem, že design osobních Mitsubishi je dlouhodobě stíhán pravidelnými výkyvy, kdy vyloženě líbivá auta střídá pád sinusoidy opačným směrem, jak se to děje právě v současnosti. Jestliže vizáž nového outlanderu budí přinejmenším rozpaky, pak facelift ASX naštěstí nebyl takového rozsahu, aby model zcela zbavil vydařené původní identity vycházející z nezaměnitelného lanceru. Modelový ročník 2013 tak poznáte podle přepracované přední časti, které sice trochu ubylo na "výrazu", základní rysy však zůstaly zachovány. Kromě čelního pohledu ASX ničím zásadním nevyčnívá a svými proporcemi se vesměs shoduje s většinou konkurence. Koneckonců to ani nejde jinak. Požadavek dobrého využití vnitřního prostoru velí situovat kola do rohů karoserie, okolo nich zase nechybí patřičně vyduté podběhy. Při pohledu z boku je velmi typický také podélný prolis nebo malá trojúhelníková okénka za zadním párem dveří. Zadek je úplně ordinérní s tím, že vodorovná dispozice koncových světel navozuje dojem nižšího auta a Mitsu vypadá tedy krapet sportovněji než někteří kolegové.

Interiér ASX patří podobně jako jeho předobraz v outlanderu k tomu nejprostšímu, s čím se lze v kategorii SUV setkat, a takový yeti nebo ix35 působí uvnitř oproti ASX jako načančané barbíny. Je nicméně pravda, že facelift přivál dovnitř výrazně estetičtější středový panel, nový volant a pár dalších detailů. K neměnným rysům patří dvojice seříznutých hlubokých tubusů s hlavními budíky a barevným informačním displejem mezi nimi – těch informací na něm někdy bývá k vidění až moc najednou. Na ovládání tlačítkem nalevo od tachometru se přitom zvyknout dá. Nejen přední sedadla jednoznačně preferují pohodlí před oporou v zatáčkách, potěšující je přitom fakt, že ani po vícehodinové „tour“ vás z nich nebolí záda. Jedním z hlavních důvodů, proč zákazníci stále častěji sahají po SUV jako alternativě klasického auta nižší střední třídy, je bezesporu fakt, že z takového vozu je minimálně dopředu dobře vidět a ASX v tomto směru není výjimkou. Potěšující prostorové parametry skýtá zadní část salónu, kde se při troše snahy celkem pohodlně usadí i prostřední cestující. I v podélném směru je místa dostatek, takže dva pasažéři se 180 cm výšky mohou sedět za sebou ve vším komfortu. Dobrým zvykem je také možnost polohovat zadní opěradla. Základních 442 litrů objemu zavazadlového prostoru představuje spíš průměrnou hodnotu, která situuje ASX kamsi mezi ještě skromnější qashqai a o něco většího yetiho. Plusem je, že díky pravidelným tvarům je zavazadelník beze zbytku využitelný. Za příplatek je pak možnost objednat zvětšovací úpravu, které 46 litrů navíc vyloví z eliminace přihrádek pod podlahou a přesunutí lepicí sady na bok. Oproti provedení se vznětovým motorem se to benzínové chlubí citelně větší nosností, takže nejlevnější ASX uveze rovných 600 kg, což je o 140 kg více než čtyřkolka s motorem 1.8 DI-D.

(+) jednoduchá přístrojovka nestárne

(+) dostatek místa vzadu

(-) méně přehledný informační displej

Základní pohonné jednotky zhusta plní funkci jakéhosi odrazového můstku k něčemu, „co“ pod kapotou opravdu stojí za zmínku. Najdou se však i výjimky, které se svého nevděčného úkolu zhostí s velkou ctí, a jednou z nich je bezesporu i nejlacinější motorizace pro Mitsubishi ASX. V minulosti už jsem měl možnost vyzkoušet „čtyřkolku“ASX s výborným naftovým motorem 1.8 DI-D a obratem jej označil za vznětovou událost sezóny. Zážehová šestnáctistovka MIVEC s atmosférickým plněním, se kterou jsme jezdili tentokrát, je dostupná výhradně s pohonem přední nápravy, zásadním zjištěním je ale především její nečekaně vitální charakter. Hladce běžící agregát zatahuje svižně odspodu jako kdysi Ford Zetec či VW MPI stejného objemu, ovšem s mnohem lehčími auty. Nad 3 000 otáček už začíná být motor na můj vkus až moc slyšet, jeho zvuk naštěstí není tolik unyle otravný jako v jiných případech. Jakkoliv lze jedna šestku s nadprůměrným výkonem 86 kW točit až do 6 500 otáček, výraznější výkonový vrchol se nekoná. Jeho zásadní devízou je pružnost hodná dvouventilu v nižších a středních otáčkách. MIVEC velice ochotně zrychluje už od hranice 1 300 otáček a dobrá je i schopnost pružného zrychlení v otáčkách středních. Při předjížděcím manévru, řekněme ve stovce, tak nemusíte horečně šaltovat za čtyři, aby ASX bezpečně rychle akcelerovalo. K dobrému dojmu přispívají také bryskní reakce na sešlápnutí plynového pedálu. Přívětivější než u 1.8 DI-D se mi pozdávalo řazení, bez ohledu na to, že je k dispozici pouze pět dopředných rychlostí. Příjemně uchopitelná šaltpáka ve svých drahách klouže precizně a s lehkostí tahu ostrého nože holandským margarínem. Rovněž zpřevodování se jevilo optimálně – 130 km/h znamená snesitelných 3 900 otáček. Aby té chvály nebylo málo, musím se zmínit i o spotřebě. Zákonné dálniční tempo znamená odběr lehce přes osm litrů, celkový průměr se při intenzivním vytěžování usadil na hodnotě 7,6 litru, což je vzhledem k hmotě auta velmi slušná hodnota. Náš vůz nesl přídomek ClearTec, což neznamená nic jiného než aplikaci systému AS&G alias variace na řízené zhasínání motoru, pokud jeho výkonu není zrovna zapotřebí.

(+) vitální charakter motoru

(+) nízká spotřeba

(+) precizní řazení

Jízdními vlastnostmi by se „dvoukolové“ SUV teoreticky nemělo nijak výrazněji odlišovat od klasického auta nižší střední třídy, specifika se tu však pochopitelně najdou. Vyvýšená pozice nad silnicí je jistě fajnová věc, kvůli které si mnozí „esúvéčko“ vlastně především kupují, je však zapotřebí dodat i příslovečné „B“, které v případě ASX znamená docela citelné náklony v zatáčkách. Podvozek je vůbec naladěný poněkud rozporuplně - na zvlněných cestách českého venkova vás malá čtyřkolka umí líbezně pohoupat s plavností Citroënu CX, o to nepříjemnější ovšem umí být vystřízlivění spojené s prudkým rázem při přejezdu menší ostřejší nerovnosti. V každém případě platí, že lehčí benzínová verze s obutými „šestnáctkami“ je celkově komfortnější než vytvrzený nafťák s koly o palec většími. Příjemným překvapením je navýsost komunikativní řízení. Ačkoliv mu pomáhá elektrický posilovač, živou odezvou od kol připomíná starou dobrou hydrauliku a minimálně mezi SUV patří mezi premianty. V terénu toho ASX s výhradně předním pohonem nezvládne o mnoho více než běžný kombík, má ale přeci jen drobnou výhodu ve větší světlé výšce, která mu umožní snáze zdolat nahrnutý sníh, oslí hřbet uprostřed polňačky a podobné libůstky. Příjemné jsou také velké nájezdové úhly a brodivost až 40 cm, největší stoupavost 25 % už ale takový zázrak není - vše se zkrátka odvíjí od omezené trakce předního pohonu.

(+)komunikativní řízení

(+)pohodlná jízda

(-)omezená trakce na obtížném povrchu

Mitsubishi ASX je dalším z řady malých „esúvéček“ snažících se podmanit si nejednu mladou rodinu lavírující mezi sázkou na klasiku v podobě běžného auta nižší střední třídy a alternativou, ze které je o něco lépe vidět do okolí. Vedle dobrého renomé výrobce ASX boduje stále dobře vypadajícím kukučem, trochu fádním, ale praktickým interiérem a především schopnou základní motorizací, kterou mohou Mitsubishi ostatní tiše závidět. Aplikace pouze předního náhonu naproti tomu odkazuje použití auta mimo zpevněný povrch spíše do teoretické roviny, s tím ale musí zájemce o nejlevnější provedení zákonitě počítat.