Nissan Note 1,4

V hlavní roli testu se představí Nissan Note, který měl svoji premiéru před rokem ve Frankfurtu. Note stojí na podvozku Micry, jenž sdílí ještě s Dacií Logan a Renaultem Modus. Právě posledně jmenovaný model má svoji koncepcí k Noteu nejblíže, i když je o nějakých 20 cm kratší. Zatímco motory Modusu pocházejí kompletně z produkce Renaultu, Note využívá benzínové šestnáctiventilové motory 1,4 (65 kW) a 1,6 (81 kW) mateřského Nissanu. Aby také ne, když jsou pověstné spolehlivostí a nízkou spotřebou. Z Francie se tak pod kapotu Noteu dostal jen vznětový motor 1,5 dCi ve dvou výkonových verzích (50 a 63 kW). Kosmopolitnost malého Nissanu dokresluje i to, že byl kompletně vyvinut v Evropě a vyrábí se v britském Sunderlandu, ostatně jako mnoho dalších evropských modelů Nissanu. My jsme otestovali verzi poháněnou základní čtrnáctistovkou ve výbavě Acenta (prostřední ze tří možných). Na Note jsem byl opravdu zvědavý, už kvůli tomu, že jako hlava mladé rodiny patřím do skupiny potenciálních zákazníků a ve Frankfurtu jsem se na stánek Nissanu přiřítil předčasně, takže jsem byl z Noteu hosteskou mile, nicméně důrazně vykázán.

Srovnání Nissanu Note s vybranými konkurenty

* ceny z aktuálních ceníků bez akčních slev

Karosérie

Dvouprostorovou, jednoduše tvarovanou karosérii ozvláštňuje hned několik designérských prvků. Vpředu maska á la Murano, vzadu pak netradičně pojaté světlomety. Než se k nim dostanu, zastavím se ještě u těch předních. Na to, že světla většiny nových aut jsou protažená pomalu až k čelnímu sklu, a že jejich plochu tvoří z větší části nefunkční plochy z pochromovaného plastu, už jsme si zvykli. Note má ale na jejich horní části ještě jakési "výrůstky", jejichž smysl mi není zcena zřejmý, nicméně ozvláštňují noční výhled z kabiny, jelikož svítí (ale neoslňují) a jsou v zorném poli posádky. Zadní světla jsou integrována v mohutných C sloupcích a přecházejí až daleko do střechy. Jejich střešní část je samozřejmě jen stylistickým prvkem bez jiné funkce, osobně se mi ale toto řešení líbí a rozhodně je originální. Při pohledu z boku je patrná typická silueta podobných vozů. Od přídě plynule stoupá, nad hlavou řidiče vrcholí v mírném oblouku a zase klesá směrem dozadu. Nevšimnout si nejde ani rozmístění kol až v rozích karosérie, což ještě zdůrazňují vyklenuté blatníky. Zvenčí Note slibuje nadmíru prostorný interiér, už teď ale můžu prozradit, že se jedná zčásti o optický klam. Pochvalu naopak zaslouží kvalita zpracování a bytelnost karosérie. Všechny dveře se zavírají s příjemným tlumeným klapnutím a Note získal v crashtestech EuroNCAP čtyři hvězdičky.

+ povedený a originální vzhled

+ kvalita zpracování

Interiér

Dojem z velkého vozu se po nastoupení do útrob Noteu začne pomalu rozplývat. V reklamním šotu sice vidíme šťastnou rodinku, která do auta naloží půl domácnosti, kopu dětí a odjíždí na dovolenou, načež se v pointě vrací ještě pro jednoho zapomenutého potomka. Ve skutečnosti by ono "vtipně" zapomenuté dítě museli nejspíš nechat doma schválně z nedostatku prostoru. Tím nechci šmahem odsoudit prostorové schopnosti Noteu, ale kdo podlehne reklamě a koupí si ho jako prostorné rodinné auto, mohl by být zklamán. Note prostě nabízí podobný kompromis jako větší "empévéčka", ale s menším počtem sedadel - buď dostatek místa pro lidi, nebo pro zavazdadla. Obojí jde ale skloubit jen velmi obtížně a pár centimerů do výšky vám v tomto případě nepomůže. Na obhajobu můžu říct tolik, že auto dlouhé jen něco málo přes čtyři metry toho prostě víc nabídnout nemůže. Prostor je tak srovnatelný například s Fabií, nebo s Fabií Combi, v závislosti na poloze zadních sedadel.

Po poněkud nelichotivém úvodu týkajícím se spíš prezentace, než auta samotného, už bude následovat převážně chvála a upřesnění výše popsané situace s místem. Začněme ale tradičně na místě řidiče. V našem případě byl celý interiér laděn v nepříliš praktických světlých barvách, ke kterým na můj vkus moc neladily plastové části imitující titan. Celkově je ale palubní deska přehledná a s dobrou ergonomií. Drobnou výhradu mám k čitelnosti rychloměru, který zvlášť v době bodového systému vyžaduje více pozornosti. Volant i sedadlo řidiče se dají výškově nastavit, u volantu bych osobně uvítal i seřízení hloubky, protože je poměrně daleko od těla. U řidičova sedadla se nastavuje vlastně jen výška sedáku, přesněji jen jeho zadní části, takže neposkytuje moc velkou oporu nohám. To je nepříjemné hlavně na delších trasách, protože plynový pedál neklade žádný odpor. Na úkor pohodlí je zajímavě tvarovaná horní část opěradla, které je navíc v těch místech příliš úzké. Jsou to sice všechno detaily, které nijak výrazně neznepříjemňují řízení, i tak ale mají v Nissanu prostor pro zlepšování v rámbi budoucího faceliftu. Naopak potěší dostatek odkládacích prostor. Do délky i do výšky je vpředu i vzadu prostoru dost, snad jen na šířku by mohlo být místa o trochu více. Pokud je zadní lavice v zadní poloze, panují i vzadu na danou třídu prostorové poměry přímo královské, a to především co se týče místa pro nohy. Když je zadní lavice naopak úplně vpředu, neposadí se na ní snad nikdo. Zadní lavice je bohužel vcelku a nedá se celá sklopit. Položit můžete jen opěradlo dělené v poměru 1:2, přesto lze dosáhnout prakticky rovné ložné plochy, a to díky dvěma dílům podlahy zavazadelníku, ze kterých můžete vytvořit vyšší "falešné dno". V tom případě je podlaha i v rovině s prahem pátých dveří a ještě zbyde relativně slušný prostor pod podlahou. Tyto díly mají ještě jednu funkci. Dají se použít oboustranně, přičemž z jedné strany jsou potažené látkou, zatímco druhá strana je plastová pro přepravu špinavého nebo mokrého nákladu. Využitelnost samotného zavazadelníku závisí na pozici zadních sedadel. Základních 280 litrů není žádný zázrak, navíc jsem nebyl na vojně a neumím skládat věci do komínků, takže vertikální tvarování zavazadlového prostoru mi dělalo trochu problémy. Záleží ale na tom, co vozíte, každopádně ale kufr v základní konfiguraci (s nižší podlahou) bezezbytku vyplníte třeba složenými "golfáči"... a do zbylých mezer možná ještě našťoucháte batůžek se svačinou. Po odsunutí zadní lavice vpřed (to lze provést jak z kabiny, tak z kufru) už je prostor pro zavazadla slušný a po sklopení opěradla už přepravíte lecos. Jak ale můžete vidět na fotkách, věci na týdenní dovolenou tříčlenné rodiny Note pobral jen s obtížemi (přesněji se sklopenou větší částí opěradla).

+ kvalita zpracování

+ hodně místa na nohy vzadu (pokud je zadní lavice úplně vzadu)

+ jednoduchý systém dvojitého dna zavazadelníku

+ možnost vytvořit po sklopení zadních opěradel rovnou ložnou plochu

- nepoužitelná zadní místa v opačné krajní poloze

- omezená variabilita zadní lavice (sedák je vcelku)

- méně pohodlná přední sedadla (horní část a opěrky hlavy)

Motor

Srdcem testovaného vozu je benzínová čtrnáctistovka, která plní funkci základní pohonné jednotky. Motor je převzatý z modelu Micra a jde o čtyřválec se šestnácti ventily a rozvodem DOHC s výkonem 65 kW (88 k) a maximálním točivým momentem 128 Nm. Rozvody jsou přitom hnány odolným řetězem, a když k tomu přidáme nízkou spotřebu a nižší pořizovací cenu, odsouvá hranici návratnosti vysoké investice do turbodieselu 1,5 dCi (+ 50, resp. 73 tisíc Kč podle výkonové verze) i při velkém počtu najetých kilometrů za rok do hodně vzdálené budoucnosti. Oba turbodiesely i silnější benzínová šestnáctistovka tak asi osloví hlavně ty, kdo častěji jezdí delší trasy a vyžadují od auta více dynamiky.

Asi nejsilnější stránkou motoru je spotřeba, která se dá udržet pod šesti litry na 100 km. Zátah motoru je poměrně plynulý, výraznější skok lze zaznamenat kolem hranice 3000 ot./min., kdy motor více ožívá. Trochu slabší to je s kultivovaností a odhlučněním. Zatímco do 2500 ot./min. lze chod motoru označit jako sametový, ve vyšších otáčkách začne do interiéru pronikat hluk i vibrace, oboje ale v únosné míře. Výkony motoru jsou pro 1092 kg vážící Note (pohotovostní hmotnost) dostatečné, nicméně při rychlostech nad 100 km/h už je potřeba počítat s omezenou dynamikou. O apetitu Noteu se více dozvíte v traičním .

+ spotřeba

+ pružnost při běžné jízdě

+ osvědčený motor s relativně jednoduchou a odolnou konstrukcí

- hlučnější a méně kultivovaný chod ve vyšších otáčkách

Jízdní vlastnosti

O kontakt s vozovkou se stará přední náprava typu Mc Prerson, vzadu pak tuhá náprava s vlečnými rameny. Podvozek je naladěn velmi komfortně a je i nadprůměrně odhlučněn, na kvalitních silnicích se Note chová jistě a čitelně i při razantnější jízdě. Ovšem v českých podmínkách - tedy na rozbitých silnicích - při rychlých průjezdech zatáčkami obě nápravy citelně odskakují. Řízení vyniká přesností a není přeposilované, ale ani příliš komunikativní. V řazení jakoby se Nissan "poučil" od Renaultu - Note má "gumové" a nepřesné řazení s velkými vůlemi v kulise. Zpřevodování manuální pětistupňové převodovky předurčuje Note se základní čtrnáctistovkou především k cestám po městě a přilehlém okolí. Při rychlosti 100 km/h na pátý rychlostní stupeň už je totiž motor roztočený přibližně na 3000 ot./min., při dálničním rychlostním limitu je ručička otáčkoměru dokonce těsně pod 4000 ot./min. Rychlé cestování po dálnici ale kupodivu zvyšuje spíše hluk v kabině než spotřebu.

+ komfortní i dostatečně jistý podvozek

+ velmi dobré odhlučnění podvozku

- nepřesné řazení

- výrazné odskakování obou náprav na nerovnostech

Verdikt

Ve třídě mini MPV je novinka od Nissanu silným hráčem, i když v podstatě nepřináší - snad vyjma originálního vzhledu - nic převratného. Ovšem jeho kombinace kvalitního zpracování, vydařené nabídky motorů, pohodlí pro posádku a zajímavě nastavených cen je velice lákavá. Note zkrátka nabízí výhodný poměr ceny a hodnoty, kterou zákazník získá.