Škoda Fabia Combi 1.2 81 kW: České nebe

Antonín Imlauf - 20. 07. 2015
+ 15
Škoda Fabia ve verzi kombi. Ideální kombinace pro mnoho Čechů. Proč? Protože je tak akorát prostorná a Škodovka prostě v historii rodiny zastupovala dalšího člena rodiny. Chápu to.

Tendenci inklinovat k nějaké značce má spousta lidí. I ti, kteří si to nepřipouštějí. Příkladem budiž moje manželka. Jako spolujezdkyně jela už v tolika autech, že je proti své vůli o nich vzdělána tak jako málokdo jiný. I ona pak některé značky má ráda, jiné méně. K některým má vztah a další jsou jí zcela „buřt“. Nebudu dál rozpitvávat, jaké značky a jaká auta. Auta pro ni byla před naším seznámením jen ty barevné šmouhy na silnicích, které ji mohly převézt z bodu A do bodu B. Je tedy jistě zajímavé, že náklonnost ke mně se promítla k náklonnosti k autům a k jistým značkám.

Nemůžete se tedy divit, že třeba váš soused má náklonnost k renaultům. Třeba jeho první auto bylo staré Chamade. Soused přes ulici má zase Ford Focus, měl Ford Focus a bude mít Ford Focus a kdyby měl víc peněz, koupil by si Ford Mondeo. A pak je tu skupina lidí, jejichž děd měl škodovku, otec měl škodovku, oni mají škodovku a škodovku mít budou. Nikoho z nich soudit nemůžeme. Házet po sobě ostrými slovy, či dokonce kameny bychom neměli. Chápu vás, chápejte i vy všechny ostatní.

Škoda je u nás fenomén. Je to domácí značka. Nic na tom nezmění, že majitelé jsou cizinci. Ostatně spousta novin a časopisů byla vlastněna cizími vydavatelstvími a nikdo třeba o Světu motorů nepochyboval, že je to ryze český časopis, i když jej vlastnili Němci. Tuzemský fenomén prodělal v minulých letech obrodu. Postupem času se přerodil z něčeho lidovějšího než Volkswagen na něco téměř stejné kategorie. A byla by i stejná, kdyby Volkswagen nepádil mílovými kroky k luxusní kategorii.

To, co jsem řekl, si nejlépe ukážeme na Škodě Fabia. Vezměme si naši testovací bílou krásku a pojďme si popovídat o automobilovém darwinismu.

Jak nám holka rostla

První Škoda Fabia byla baculatá holka „krev a mlíko“. Zvládla všechno, životem proplouvala klidně i s mnoha šrámy a i když se s ní život nemazlil, dokázala stát pevně na kolech. Navíc převezla všechno. Velký kočárek, pytle s cementem, rodinu, kolegy z práce… Jenže nebyla nijak krásná. To se snažili změnit druhou fabií.

Jak vypadá krásná holka? Je vysoká, štíhlá, elegantní, má velké podmalované oči. Ale Češi chtějí i holku do nepohody, která si dokáže nazout pohorky a vyrazit na vandr. A tak vznikla fabia, která byla vyšší než širší a hlavně zezadu to bylo silně znát. Velké oči se také dost minuly účinkem. Zvenčí se snažila být nová, inspirativní (což jí moc nešlo), ale uvnitř byla bohužel stejná. Taková ostrá, nudná, funkční.

Pak přišel pan doktor Kabaň. Vzal si ji do práce a udělal z ní opravdu zajímavou holku. Už sice není tak vysoká a je širší, ale to se u nás prostě nosí. Oči jsou ostřejší, je to takový vyzývavý pohled. Ostřejší jsou i křivky. Prostě vypadá tak nějak nebezpečněji. Není to baculka odvedle, teď je to holka, po které chlapi na ulici kouknou a trošku se opotí.

Fabia je nyní pěkná. Má takové české ideální rozměry. Délka 4 257 mm, šířka 1 732 mm a výška 1 488 mm. Takže jak vidíte, není to žádná vyzáblá modelka, ale sluší jí to. Především jí nakynuly boky (+ 9 cm).

Fištrón

A co uvnitř? Základní objem zavazadelníku 505 l (bereme verzi s rezervou). Solidní porce. Vždyť první generace měla 426 l. Po praktické stránce nemám co vytknout. Prostorný a každé místečko tu najde využití. Třeba mě nadchlo i to, že rezerva je posunuta hodně dopředu. Za ní pak vzniká pod podlážkou velký prostor pro další drobnosti. Perfektní na všechny ty nutnosti k autu. Co v porovnání s jinými vozy potěší, jsou háčky, na které se dá pověsit i taška o větší velikosti, než je miniigelitka s plavkami.

Na zadních sedadlech to není žádná hitparáda. Nad hlavou je místa dost, horší to je i přes nárůst rozměrů v oblasti loktů a bohužel i v oblasti zad. Ten uprostřed by totiž neměl být zrovna žádný dlouhán, jinak bude mít hlavovou opěrku, která se vytahuje jen velmi málo, zabodlou mezi lopatkami. S mými 190 cm jsem si za sedadlo řidiče nastavené na sebe sedl. Ale pohoda to nebyla. Místa na kolena tu moc není, byť se mezigeneračně tato hodnota zvětšila. Naštěstí jsou opěradla předních sedadel měkká, takže kontakt s koleny moc nebolí. V pohodě se tu posadíte cca do 180 cm výšky řidiče.

Na sedadle řidiče se mi líbilo. Především designéři zrušili ostrou hranu na středovém tunelu u ovládání klimatizace, takže koleno už netrpí. Prostor je tu velmi přijatelný. Dokonce se mi zdá, že je tu víc místa nad hlavou. Vzhledem k tomu, že auto je nižší, musí to být úpravou seřizování sedadla. Po druhé generaci, která se nedokázala oprostit od nevzhledných plastů je pak pohled na tuhle přístrojovku příjemnější. Neříkám, že to je hi-end v dané třídě, ale troufám si tvrdit, že materiály jsou zdařilým kompromisem pro snadnou údržbu. A je to zkušenost z praxe. Mám tříletého kluka, který si chtěl auto prohlédnout. Všude.

Ovládání je standardní, jaké najdete ve všech škodovkách. Maxi Dot, klimatizace (za 20.000 Kč), rádio. Dost místa všude na všechno. A pár vychytávek navíc. Nemyslím tu trapně vyzdvihovanou škrabku na okno ve víčku nádrže. Myslím třeba gumovou vložku do přihrádky na pití. Vzniklá úzká mezera je ideální pro uchování mobilu (jakéhokoli) na jediném místě ve voze. To se nedá říct o většině aut na světě, které mají otevřené přihrádky, poličky a místečka, nejlépe z klouzajícího plastu.

Konečně se také přesunulo USB z přihrádky pěkně na přístrojovku, na stranách sedadel jsou malé síťované kapsičky atd. To, co mě zklamalo, bylo velmi elegantní štíhlé vnitřní zpětné zrcátko. Zeštíhlili ho tak, že je z něj pěkně blbě vidět. Řidič musí být prostě neustále v dokonalé pozici vůči němu, aby měl rozhled i dozadu. Odpustil bych si klidně i prosklenou střechu, protože ať si kdo chce co chce říká – fyziku prostě ošidit nějakou záclonkou nejde a v autě je proti vozu s klasickou plechovou střechou přece jen o nějaký ten stupeň víc.

Malé, ale dobré srdce

Pod kapotu se nastěhovaly už před dávnou dobou motory o objemu 1,2 litru. Ovšem to byly tříválce. Teď je dvanáctistovka čtyřválec a má turbo. Výkon 81 kW je opravdu solidní a točivý moment 175 Nm je také příjemný. Auto jede jako z praku. Motor se strašně rád točí. Kolem dvou tisíc otáček začne znatelně zabírat turbo, i když to není žádný kopanec, jaký jsme zažívali ve starých 1.9 TDI PD. Silnou nevýhodou malých přeplňovaných motorů je jejich zátah v dobách, kdy turbem protéká jen málo vzduchu, tedy v nízkých otáčkách. Test mi ale ukázal, že autu nevadí ani rozjezdy s „pomalou nohou“ a plným autem. Nezakucká se ani když spadnou otáčky k tisícovce, když řidič zapomene řadit a náhle má padesátku na tachometru a v kvaltech šestku. Děkuji konstruktérům. Děkuji mnohokrát. Tenhle motor se mi opravdu líbil.

Samozřejmě, že malý turbomotor má svá specifika. Když se k němu nebudete chovat s rozumem, odskáče to třeba turbo. Nebo musíte počítat s tím, že tabulkové hodnoty spotřeby jsou spíš výsměch vyslaný směrem k EU. Spotřebu ve městě 6,0 l asi nedáte. Dlouhodobá spotřeba tohoto auta, které mělo naskákáno pravděpodobně nejvíc po Praze, byla 7,2 l na 100 km. Můj test, který vedl i mimo město na dálnice a okresky, pak v průměru hlásil 6,5 l na 100 km.

Stále dobrá atletka

Víte, Škodu Fabia jsem měl rád ve všech jejích generacích hlavně kvůli podvozku. Především v první generaci byly její jízdní vlastnosti propastně lepší, než měla většina konkurentů. A fabia si bere výborný podvozek stále s sebou napříč generacemi.
Podle mě je tohle nastavení podvozku to nejlepší, co můžete u auta tohoto typu očekávat. Je příjemně tvrdší, ale nevytřese duši. Nemůžete říct, že by nebylo komfortní, ale v zatáčce, kam jste auto poslali omylem trochu rychleji, najednou zjistíte, že jede naprosto jistě. Držíte se křečovitě volantu, abyste nevysedli ze sedačky, ale auto si v pohodě jede jak po kolejích. Může za to i standardní systém XDS+, který přibrzďuje vnitřní kolo.

Jediné, co mi přišlo na podvozku horší, bylo chování zádě v nezatíženém stavu. Můžou za to dvě věci – velké ráfky (16“) s nízkými pneumatikami a přitvrzené pružení na zádi. Rázy dávané do zadní části jsou pak dost výrazné. Ale stačí dát do kufru třeba kočárek a…

Prostě tu holku mám rád

Škodu Fabia Combi mám prostě rád. Všechny generace. Tahle holka má své drobné nedostatky, ostatně jako každá, ale není to nic výrazného. Naopak ony přednosti mi stále dávají dobrý důvod, abych byl do ní zakoukaný. Podle mě poslední generací zkrásněla, má dobré srdce a i moje manželka je s ní dobrá kamarádka.

Jen škoda cenové politiky. Někdy vyjde levněji auto od konkurence i větší s lepší výbavou než tahle Fabia Combi. Ale není to pravidlem. Záleží na zvolené výbavě, motoru a požadovaných příplatcích.


+ Výrazný posun v designu a proporcích
+ Výkonný a příjemný motor
+ Spousta drobností, které neustále člověka těší
- Chování zádě v nezatíženém stavu
- Spotřeba paliva ve městě

Tagy