Cesta z města! Elektrické Volvo C40 obstojí i jako rodinné auto na dlouhé výlety

Pod pojmem Volvo si představíte nejspíš elegantní kombi nebo komfortní velké SUV, v posledních letech však značka vytrvale pracuje na tom, aby se stala synonymem také pro dobrý elektromobil . Právě C40, představená na začátku roku 2021, byla prvním modelem, který se v její nabídce objevil výhradně jako auto do zásuvky, komfortní, stylové a také pekelně rychlé. Skvělý první dojem se podařil, díky čemuž se automobilky mohla pustit do drobných úprav směrem k běžné každodenní použitelnosti. 

Modelový rok 2024, který vám v tomto článku představím, přináší dvě podstatné změny. První z nich je pohon, který se přesunul z přední nápravy na zadní. Cílem není zábavná sportovní jízda, jak by se na první pohled mohlo zdát, nýbrž lepší přilnavost a s tím spojené jízdní vlastnosti. Část hmotnosti se přesunula dozadu, přední kola při prudkém zrychlení nehrabou a příjemnější je i stáčení do zatáčky. 

Druhým vylepšením je zvýšení kapacity baterie a tím pádem delší dojezd. Nově by měla C40 urazit vzdálenost až 582 km dle měření WLTP , tedy o 25 % víc než předchůdce. To  samozřejmě platí pro ideální podmínky, které v reálném světě obvykle nemáte, přesto je kapacita akumulátoru o 13 kWh větší, což se na dojezdu projevit musí. 

Zvenčí vypadá vylepšená C40 stále stejně. Barva Vapour Grey jí sluší a pod šik karoserií se skosenou zádí se skrývá překvapivě prostorný interiér, kterému na vzdušnosti ještě přidává obrovské střešní okno. V případě tohoto auta skutečně zdání klame, neboť nejde o městskou stylovku (byť tak může velmi dobře fungovat také), nýbrž o plnohodnotné rodinné auto. Délka 4440 mm prozrazuje, že to není žádný drobek, a po usednutí do kabiny vás překvapí množství místa na všech čtyřech sedačkách. Jen prostřední sesle vzadu má spíš nouzové použití - kromě toho, že je úzká, bude cestujícímu překážet i výstupek pod nohama, způsobený uloženou baterií. Také kufr s objemem 413 litrů není žádný podměrák. 

V rámci testovacího týdne jsme se vydali na rodinný víkendový výlet do Německa . Děti už cestují bez objemných autosedaček, zato však mají dospělácké nároky na osobní prostor. Na víkend jsme se sbalili bez potíží a cestou zpátky se vešlo i nezanedbatelné množství nákupů. 

Na pracovišti řidiče se rovněž nic nezměnilo, přibylo jen pár funkcí v infotainmentu. Nově si například můžete přímo do systému stáhnout navigaci Waze, není tedy nutné propojovat telefon pomocí zrcadlení. Výhodu téhle novinky vidím hlavně v tom, že si nemusíte spuštěnou navigací vybíjet mobil, což je jinak na delších cestách občas problém. 

V interiéru už nenajdete žádnou kůži a testovaná konfigurace neměla dokonce ani umělou. I textilní sedačky však dobře podpírají tělo a z hlediska pohodlí jim nemám co vytknout. Zajímavý je i dekor v podobě plastické gumové mapy. Nejde o žádné přepychové materiály, všechno však působí kvalitně a příjemně jednoduše. Během cestování oceníte množství úložných prostor, ať už ve dveřích nebo na středovém tunelu. 

Při prvním setkání s C40 (ostatně jako s jakýmkoli elektromobilem od Volva) vás překvapí, že zcela chybí startovací tlačítko. Auto se „nastartuje“ zkrátka tím, že do něj nasednete a zařadíte. V ostatních ovládacích prvcích už se zorientujete velmi rychle, neboť uživatelská přívětivost je jedním z největších benefitů současných modelů Volvo. Drtivou většinu funkcí ovládáte přes displej, pod ním zůstalo jen výrazné točítko hlasitosti a pár tlačítek - třeba pro rychlé odmlžování oken nebo výstražné blikače. I jako odpůrce displejového trendu musím přiznat, že jako celek to funguje velmi dobře, jen dolní ikonky pro klimatizaci a výhřev sedaček by mohly být větší. 

Pochvalu si tradičně zaslouží bezpečnostní asistenty, které mají mírný projev, nešikanují tedy řidiče neustálým pípáním a blikáním. Adaptivní tempomat s funkcí Pilot Assist je na dlouhých cestách po dálnici neocenitelný, i když funguje jen do rychlosti 140 km v hodině. Když přidám komfortně naladěný podvozek a elektricky tichou jízdu, jedná se o příjemnou cestovní kapsli, z níž člověk po stovkách kilometrů vystupuje svěží a plný energie. 

Soužití s elektřinou je v případě C40 tak bezproblémové, jak to jde. Teploty jen pár stupňů nad nulou sice velkolepý udávaný dojezd poněkud zkrouhly, pořád ale zbylo přes čtyři stovky kilometrů. Nabíjet navíc můžete výkonem až 205 kW, což je nadprůměrná hodnota. Limitem tak zůstává pouze infrastruktura, jejíž šíře a kvalita má do ideálu pořád daleko - a to nejen u nás, ale i v sousedním Německu. U našich západních sousedů je navíc dobře vidět i stinná stránka toho, že se počet elektromobilů na silnicích zvyšuje. Pravděpodobnost, že přijedete k nabíjecí stanici, která bude kompletně obsazená, je dost vysoká a na aplikace se v tomto ohledu nedá stoprocentně spolehnout. Pořád tedy platí, že provozovat elektrické auto pouze z veřejných nabíječek příliš nedává smysl…

Naopak Volvo se snaží vylepšit elektromobilitě pověst, jak nejlépe umí. Jeho jízdní projev si prostě musíte zamilovat. Rozjíždí se svižně, ale nikoli přemotivovaně, výkonu má i v této „slabší“ verzi na rozdávání a skvěle se řídí na všech typech silnice. Jakmile si jednou zvyknete na ovládání jedním pedálem (při uvolnění plynu auto začne ihned zpomalovat, čímž zároveň rekuperuje, prakticky tedy nepotřebujete brzdy), už nebudete chtít jinak. S plánováním dojezdu velmi pomáhá navigace Google maps, která dokáže odhadnout, kolik procent baterie vám zbyde po příjezdu do cíle. Na dvou stech kilometrech se sekla asi o 4 %, odhad je tedy poměrně přesný. 

V mém testu každodenní rodinné využitelnosti obstála C40 na výbornou. Pokud máte již větší děti, které nepotřebují kočárek ani jinou rozměrnou výbavu, poslouží elektrické Volvo stejně dobře ve městě i na delších výletech.

Základní cena C40 je 1 299 000 Kč za verzi s jedním elektromotorem a kratším dojezdem (478 km dle WLTP) ve výbavě Core. Za prodloužený dojezd připlatíte 60 tisíc, dvoumotorová verze s pohonem 4x4 pak začíná na 1 529 000 Kč ve výbavě Plus.