Malé picanto 1.0 comfort mám téměř dva roky a jsem s ním velice spokojený. Když natankuji 100octanový benzín, jedu po dálnici i 170 km/hod (kdo nevěří, toho svezu).
Nosný pilíř Fordových úspěchů ve střední třídě už má svá léta, jenže na novou generaci si podle všeho ještě nějaký pátek počkáme. Výrobce s modrým oválem však neskládá zbraně a brání se morálnímu zastarávání Mondea, seč mu síly a technologie stačí.
Téměř přesně před třemi lety jsem se znovu rozhodoval, jaký vůz pořídit. Vždy jsem měl slabost pro vozy vymykající se "běžným" zvyklostem na našich silnicích a auto muselo být něčím zvláštní.
Omegu jsem koupil jako dobře ojetou od kamaráda, který mimochodem pak zakoupil Omegu kombi 3,0. Kromě klasických výměn brzdováho obložení, tlumičů, rozvodového řemene, čepů, apod. je auto bezporuchové.
Prednedávnom som si kládol otázku, či by som si dokázal zamilovať priestranné a praktické kombi. Nedokázal som sa ubrániť čaru „batožníkov“ a zamiloval si až hriešne zvodný kombík. Paradoxne ale nie je ani priestranný, ani zvlášť praktický.