V oblasti českého recesistického kutilství se objevil výjimečný projekt, který by nadchl nejen milovníky netradičních strojů, ale i fanoušky apokalyptických sci-fi filmů. Vlastimil Růžička prodává starou Škodu, kterou předchozí majitel proměnil na tank. Vypadá jako z filmu Šílený Max.
Už jako dítě si Jan Tomek z Hradce Králové hrál se šroubky, převodovkami a servomotory, které nosil jeho táta z práce. "Přivezl jsem vám šroubováníčko,“ říkával, a Jan s bratrem nadšeně montovali a demontovali vše, co se jim dostalo do rukou. Láska k rozebírání a skládání věcí zůstala Tomkovi po celý život.
Ze třicet let starého užitkového minivanu Škoda Forman plus, si udělal obytný vůz. Nechybí mu dvoulůžko a střešní okno s moskytiérou. Po Evropě s ním Petr Novotný z Blanska najel už několik tisíc kilometrů. Nedávno byl například v Dánsku v tamním muzeu aut značky Škoda, Švédsku, Rakousku nebo Maďarsku. Jezdí sám i s rodinou. Familiárně upravené auto nazval Škoda Spacáq.
Michal Šebek jezdí na motorkách už 40 let. Původně účetní a nyní odborník na recyklaci plastů našel vášeň v kutilství, což se mu skvěle hodí i při tvorbě vychytávek pro jeho motorku. Z obyčejných a snadno dostupných věcí vytvořil netradiční držák na helmu. Inspiraci našel v legendárním filmu Terminátor.
V malé dílně v České Lípě se během dlouhých zimních večerů zrodilo něco výjimečného – traktůrek, který přináší radost jak malému majiteli, tak i jeho kamarádům. Tento pozoruhodný kousek není jen obyčejnou hračkou pro děti. Je plně funkční a má dokonce vlek i radlici.
Milovník starých škodovek Jaroslav Valenta přechovává ve své garáži v Suché na Ústecku několik automobilových unikátů. Asi nejvíc ohromují škodovky 105 L a 1000 MBL, které proměnil v luxusní sedmimetrové limuzíny. Auta přitahují pozornost na svatbách a oslavách. Tyto unikátní přestavby přitom prošly náročnými technickými kontrolami a jsou oficiálně schválené pro provoz na silnicích!
I malé městské auto může být skvělým společníkem na velké dobrodružné expedice. Strojní inženýr Petr Piza z Kaliště u Počátek přestavěl své Twingo na expediční speciál, s nímž brázdí přírodu nejen v Česku, ale i v Evropě.
Recesistický projekt přestavby Škody 120 začal starým vozem bez dokladů. Ladislav Štěpán z Deštné v Orlických horách s pomocí přátel vytvořil svého Prcka, jak vozidlo láskyplně nazývá za několik měsíců. Doslova vyřízl prostředek auta. A budí s ním zasloužený ohlas. S raritním vozem jezdí výlučně na veteránské srazy a soutěže, kde se účastní slalomů i jízd zručnosti. Jeho oblíbenou štací je Pohofest u Opočna.
Morální zastaralost je velká bolest automobilového průmyslu. Auto samotné má relativně dlouhou životnost a o modelech z přelomu milénia můžeme mluvit jako o celkem moderních vozech, které splní všechny požadavky majitelů. Totéž se ovšem nedá říct o jejich rádiích, navigacích a asistenčních systémech, které jsou z dnešního pohledu dávno výběhovou technikou.
Lukáš Černý si přál plnohodnotný obytný vůz. Potřeboval ho totiž nejen k zábavě, ale i k práci. Přestože podle svých slov autům vůbec nerozumí, pustil se bez znalostí a zkušeností do práce. Za rok vyrobil vestavbu přesně podle svých potřeb.
Počátky karavaningu sice sahají až do 19. století, první obytná auta však na cesty vyjela až těsně před první světovou válkou. Jak vypadali předkové dnešních „bydlíků“?
Ondřej Kvasnica z Nové Hlíny na Třeboňsku pracoval v oddělení předvývoje v mladoboleslavské Škodovce. Mnohem více než automobily ho však zajímala káva. Poslechl své srdce a začal spolu se svou přítelkyní Karolínou Zelníčkovou plánovat otevření kavárny. Kartami ovšem zamíchal covid, a tak padla volba na coffee truck. Svou vysněnou kavárnu pár vybudoval z koňského přepravníku a jmenuje se příhodně: Dostavník.
Lukáš Zajíček z Třeboně začal z nudy sbírat plechovky od piva. Nakonec jich měl tolik, že nevěděl, co s nimi. A tak je postupně lepil na zeď garáže. Obložit takto celou garážovou stěnu ho vyšlo asi na 18 tisíc korun.
Petr Oudrnický z Královehradeckého kraje pracuje v autoservisu a auta jsou zároveň i jeho velkým koníčkem. A tak ho napadlo, že k výrobě valentýnského překvapení pro svou přítelkyni použije součástky z motoru. Z rozvodového řetězu, kola z vačky a plechu vytvořil jedinečné srdce s růží. Partnerka byla nadšená.
Nemusí se balit, prostě se svým bytem popojedou. Karavan neužívá rodina Stanislava Vlasáka pouze na víkendové výlety nebo rekreaci. Aby ušetřili náklady, rozhodli se v nástavbě kamionu žít celoročně. Dnes je to už bezmála rok, co takhle trvale bydlí.
Garáž je definována jako samostatná místnost nebo stavba určená pro úschovu a drobnou údržbu motorových vozidel. Ale kéž by to bylo tak jednoduché! Jak víme, garáž se velmi často stává nejen skladištěm věcí, které se jinam nevejdou, ale i věcí, které už nikdo nepoužívá a současně se nikdo nemá k tomu, aby je roztřídil a vyhodil, nebo takříkajíc poslal dál. A pak přijde den, kdy se majitelé už tak trochu bojí do své garáže vkročit. Jak postupovat při úklidu garáže? A jak věci v garáži uspořádat?
Od malička to Dalibora Lupíka z Frenštátu pod Radhoštěm táhlo k motorům a k vůni benzínu. Je motoristou srdcem i duší. Třicet let se už věnuje i renovaci veteránů a z této činnosti mu zbyla řada součástek. A tak z nich začal vyrábět vskutku originální lampy, které sklízí zasloužený obdiv. Jsou tak netradiční, že by se hodily i do knih Julese Verna.
Karel Pytela z jihomoravské Bukovinky je kutilem všeumělem. Všechno si dělá sám. Protože má hodně známých, výrazně ušetří i na materiálech. Vyklápěcí vlečku za traktor, kterou potřeboval, aby mohl vozit dřevo a vyvážet hlínu, sestrojil za pouhých 15 tisíc korun.
Audi S4 B6 Avant quattro s motorem 4.2 v benzínu a s manuální převodovkou byl vždy můj sen.