Top 10: Víme, která místa na cestách jsou v Pardubickém kraji nejrizikovější
Zlepšení bezpečnosti na silnicích a upozornění na místa, kde se stává nejvíce nehod – tomu se věnovala Regionální dopravní konference, která se uskutečnila na pardubickém magistrátu. Rozebírala se na ní především nejrizikovější místa na cestách Pardubického kraje. Představeny byly i lokality, které se i díky těmto konferencím podařilo lépe zabezpečit.
Napřed archeologové pak dělníci. Na D35 kolem Litomyšle začne stavba v prosinci
Jeho stavba má největší zpoždění na trase mezi Hradcem Králové a Svitavami. O úsek budoucí dálnice D35 mezi Litomyšlí a Janovem se vedou spory dlouhé roky. Nyní má Ředitelství silnic a dálnic pro řidiče skvělou zprávu: na přelomu února a března zde bude zahájen archeologický průzkum. Se zprovozněním tohoto úseku se počítá v roce 2027.
Studenti sestavili nové sypače pro údržbu silnic. Už brázdí cesty kolem Hlinska
Dvě nové tatrovky přizpůsobené pro cestáře dostala jako předčasný vánoční dárek Správa a údržba silnic Pardubického kraje. Sypače už nyní upravují okolí Hlinska a Lanškrouna. Na to by nebylo nic tak zvláštního, ovšem tyto dva vozy sestavili středoškolští studenti v rámci projektu Tatra do škol.
Nájezd ojetin v ČR klesá rychleji, než roste cena
Podle dat TipCars.com průměrný nájezd u deseti nejprodávanějších bazarových automobilů klesá. Mezi lety 2017 a 2019 se průměr v České republice snížil o 7,4 %, cena však stoupla jen o 5,3 %. Ojeté automobily s nejmenším nájezdem najdeme v Královéhradeckém kraji.
Na trhu s ojetinami jsou čím dál starší octavie. Jejich cena však neklesá
Průměrná Škoda Octavia na trhu s ojetinami je osm let stará, stojí 236 529 Kč a má najeto 129 tisíc kilometrů, vyplývá ze zjištění portálu TipCars.com
Na opravu silnic by letos mělo jít více než osm miliard korun
Praha – Na opravu silnic v České republice by letos mělo jít více než osm miliard korun. Částka se může ještě zvýšit. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) plánuje na opravy dálnic, rychlostních silnic a silnic první třídy vynaložit 4,6 miliardy korun. Zbylé peníze chtějí na komunikace druhých a třetích tříd investovat kraje a jednotlivá města. Podle ŘSD i krajů by ale byla potřeba částka mnohem vyšší.