typek napsal:
Ne, já ty slogany spojil, protože mi to přišlo trefné. Jak vidím, zjevnou nadsázku někdo nemusí pochopit... No, racionálně. Emoce mohou klidně nahlodat racionální základ. Když si někdo kupuje auto, může jedna z jeho vlastností učarovat tak, že přehlídne ostaní nectnosti (většinou to není tragédie, protože vyloženě špatné auto neexistuje, existují jen špatná rozhodnutí). Ale že bych se nepodivil nad tím, že někdo kupuje auto podle sloganu? To už je takové SM, ne?
A která z emocí nahlodá racionální základ při koupi po všech směrech průměrného Passata?:)
Ale vážně: to, že se o autu diskutuje, způsobuje jeho prodej. Autům u nás (a asi ve většině severských zemí), totiž rozumí každý. Podívej, co se děje okolo tzv. "silničního" zákona v parlamentu¨. A specifický je u nás zasvěcený hodnocení koncernu VW. Kolik lidí ví, který Peugeot je poslední? 406, 407 nebo už 408? A jaký BMW to vlastně je nějaý eXY? A má ještě vůbec ten Citroen to hydroaktivní (nebo jaký?) pérování? Ani "poučení" motoristi (jiný u nás nejsou), to neví. Ale všichni si pamatujou výsledky reklamních snažení marketingových oddělení: francouzský auta mají pořád nějaký slevy - asi je nikdo nechce, o italských se raděj nemluví, ty vyklidily krám sami po ostudě s Unem a Tipem, Japonec nakonec, i když teda i opice jezdily v Toyotě a okolo Korejců je zase tolik keců, že to nemůže fungovat. Do toho přijde nějaká Kylie se zásadně se lišícími žebříčky spolehlivosti dvou německých motoristických sdružení a diskuze na tipcars. Můžu teda věřit jiným zkušenostem než vlastním?