Ojetý manažerský vůz střední třídy, vyznačující se výborným komfortem, prostorností, ale zároveň i úsporností, je snem mnohých kupců, hledajících tu správnou ojetinu do firmy či rodiny. Dvojkový Superb je dokonce jednou z nejoblíbenějších ojetin na našem trhu, což ale rozhodně neznamená, že by byl bez chyb.
Ceny Superbů druhé generace, vyráběné mezi lety 2008 a 2015, spadly po čase na hranici, kdy si může levnější kusy dovolit i vcelku útlý rodinný rozpočet. Vozy prvních ročníků se dají sehnat již pod hranicí 150 tisíc korun, ale je zde nutno počítat jednak s velkými kilometrovými nájezdy, jednak s faktem, že se bude jednat o některé z méně spolehlivých motorů.
Zároveň je docela dobře možné, že narazíte na vůz se stočenými kilometry. Velmi oblíbená ojetina holt láká nejen poctivé prodejce, ale také spousty těch nepoctivých.
Ceny faceliftovaných Superbů, vyráběných od roku 2013, startují na částkách kolem 250 tisíc.
Bohatý prostor, ovšem s menší šířkou
Doménou Superbu druhé generace je pochopitelně místo na zadních sedadlech. Vskutku královský prostor, bohatě dostačující i pro vysoké dospěláky, láká mnohé zákazníky, ale samozřejmě i taxikáře, takže nezřídka lze narazit i na vůz, jenž zažil těžkou kariéru coby taxík.
Mírným zklamáním může být snad jen menší šířka interiéru, vztaženo relativně k jeho délce. Trojice dospěláků bude mít na zadních sedadlech problém s rameny, ovšem to je daň za prodlouženou platformu PQ35 z Octavie.
Velmi potěšující je každopádně kufr. Ten nabírá u sedanu (nebo litbacku, chcete-li) základního objemu 597 litrů, u kombíku dokonce 633 litrů. Zajímavostí „krátké“ verze je i systém duálně otevíraného víka zavazadelníku TwinDoor. V závislosti na tom, které s tlačítek pod lištou stisknete, otevře se buď jen samotné víko kufru, nebo celá záď spolu se zadním oknem. Jedná se bezesporu o zajímavou vychytávku ovšem pravdou je, že většina lidí stejně využívá jen ten „větší“ způsob otevírání. Vlivem toho současný Superb třetí generace už podobným systémem nedisponuje.
Bohatá výbava a slušné vlastnosti náchylného podvozku
Co se týče zpracování a výbavy, interiér je na úrovni, solidně a bytelně zpracován a výbava zde rozhodně nechybí. Mnoho prvků, stejně jako techniku obecně, sdílí dvojkový Superb s koncernovým Volkswagenem Passat. Dostat tedy můžete prakticky vše, co do manažerského sedanu patří. Lze si dopřát kožená sedadla s výhřevy na zadní lavici, navigaci, panoramatické střešní okno, tempomat a další prvky.
Svoje zákazníky nezklame Superb ani jízdně. Podvozek je na nerovnostech komfortní a solidně utlumený, přesto však jistý v zatáčkách i při vyšších rychlostech na dálnici. Všechny tyto vlastnosti jsou však vykoupeny nižší životností silentbloků obou náprav, které je časem potřeba vyměnit. To je však vcelku běžná praxe u vozů se sofistikovanějšími podvozky a nejedná se o nic dramaticky drahého. O něco horší jsou až opotřebená ložiska kol a unavené tlumiče, objevující se při vyšších nájezdech.
Co se „tabulkové“ spolehlivosti týče, v reportech německého TÜV se Superb sice neřadí mezi špičku, ale drží se nad celkovým průměrem. V tabulce pro rok 2017 obsadil Superb mezi čtyři a pět let starými auty 65 místo ze 124. V průměru vykazovalo vážnější závady na technických kontrolách 9,7 % aut, nicméně je nutné brát v potaz, že má Superb coby manažerský vůz hodně vysoký kilometrový průběh. Mnohdy dokonce dvojnásobný oproti stejně starým vozům, které vykazovaly stejné procento poruch.
Většina vozů se prodává s dieselem
Budeme-li brát v potaz nabídku ojetin, panuje mezi vozy s benzínovým a dieselovým motorem drastický nepoměr ve prospěch nafty. Dieselový Superb je prostě oblíbenější a nabídka tomu odpovídá.
Mezi naftovými agregáty Superbu hrají prim dvoulitry 2.0 TDI - a to jak v novější verzi s common-rail (125 kW, od roku 2010 i 103 kW), tak i ve starší s PD vstřikovači (103 kW do roku 2010). Stejně jako u všech moderních dieselů, budete se u vyšších nájezdů časem docela jistě potýkat s problematickými vstřiky, které jsou zejména u common-railu velmi drahé. Starší TDI-PD zase trpí na průnik nafty do oleje a vstřikovací systémy si méně rozumí s filtrem pevných částic, který se dříve zanáší.
Velkým problémem je každopádně nedořešený pohon olejového čerpadla skrze tenký šestihran. Po čase se může stát, že se zbrousí jeho hrany, hřídelka se začne protáčet a motor přestává mazat. Aby toho nebylo málo, dělá problémy také špatně přístupný EGR ventil a vcelku vzácně se objevuje i vylomený šroub napínací kladky rozvodového řemene. Takové vylomení je pro motor pochopitelně fatální.
Vedle dvoulitrů lze volit ještě starý a slabší agregát 1.9 TDI (77 kw) z Octavie. Ten se dával pouze do prvních dvou ročníků a mechanicky je poměrně solidní, ale problém vyvstává u filtru pevných částic, kterým je dodatečně osazen.
Později byla klasická devatenáctistovka nahrazena novějším 1.6 TDI o stejném výkonu. Motor je však na relativně velké auto dost slabý a navíc mu brzy odchází vstřiky.
Nejspolehlivější je ten největší
Z benzínových agregátů lze vybírat čtyřválce 1.4 TSI, 1.8 TSI a 2.0 TSI. Dva slabší motory se potýkaly s notoricky známými problémy s rozvodovými řetězy, ale ty jsou po výměně dílů již u většiny aut zažehnány. Jízdně výborný motor 1.8 TSI má však i další a o dost vážnější potíže. Objevují se u něj poruchy variabilního časování ventilů, praskající hlavy a také velmi vysoká spotřeba oleje přes vadné pístní kroužky u některých sérií. Dvoulitr sice trpí na variabilní časování ventilů také, ale zbytek problémů se mu naštěstí vyhnul.
Paradoxně snad vůbec nejspolehlivějším motorem je poněkud nedostatkový vidlicový šestiválec o objemu 3,6 litru. Ten vedle parádního výkonu nabídne i nízké servisní náklady, na druhou stranu však vykoupené bezpečně nejvyšší spotřebou. Na tématu spotřeby mu nepřidává, že byl tento motor nabízen výhradně v kombinaci s DSG převodovkou a pohonem všech kol.
Pohon všech kol a dvouspojkový automat šlo samozřejmě přikoupit k většině motorů. Jedná se o poměrně spolehlivou techniku, u níž je však naprostou nutností měnit olej v šedesátitisícových intervalech. Na tyto výměny se bohužel často „pozapomene“ a tak se problémy časem objeví. U DSG převodovek s vyšším nájezdem se navíc můžete setkat také s odcházející mechatronikou, jejíž výměna není zrovna nejlevnější.
Připraveno ve spolupráci s inzertním portálem TipCars.com.
