Zrychlení bez emocí? Jak se elektromobily přibližují zážitkům z benzínových aut

• Lepší vnímání zrychlení
• Umělé řazení pro elektrická auta
• VIDEO: Řazení virtuálních rychlostí v Ioniq 5 N
• Ještě kontroverznější umělý zvuk
• VIDEO: Poslechněte si, jak zní elektrický Dodge Charger

Jen málo lidí si uvědomuje, jak moc je podstatné řazení rychlostí pro pocit ze zrychlení. Spalovací motory mají různé křivky průběhu točivého momentu – v některých otáčkách mají více síly než v jiných. Když auto zrychluje, je to právě řazení a následný průběh točivého momentu, co výrazně umocňuje pocit z akcelerace.

O tento pocit nás do jisté míry připravily CVT převodovky. Pokud je vůz vybaven převodovkou s plynule proměnným převodovým poměrem, která se chová jako variátor, elektronika při plném plynu prostě vytočí motor do optimálních otáček, kde generuje nejvíc točivého momentu, a plynule mění převodový poměr, čímž auto zrychluje.

Jedná se vlastně o nejefektivnější způsob zrychlení, ale i přesto spousta řidičů záhy zjistila, že auta s takovou převodovkou působí paradoxně mnohem líněji, než by působily s manuálem, či s klasickým automatem s pevně danými převodovými poměry.

Tento paradox si svého času uvědomila třeba japonská automobilka Subaru, která evropské verze svých modelů s CVT převodovkou Lineartronic elektronicky upravovala, aby při sešlápnutí plynu za určitou hranici „řadily“ virtuální rychlosti.

V běžném režimu se převodovka chovala jako variátor, ale sotva putoval plyn dále k podlaze, převodovka motor normálně vytáčela a skákala mezi několika pevně nastavenými převodovými poměry. Totéž se dělo v případě, že řidič přesunul volič převodovky do manuálního režimu a řadil sám jeho posouváním dopředu a dozadu. Opět tady najednou bylo šest rychlostí, a to pouze ve jménu lepšího vnímání zrychlení posádkou.



Když se začalo ve větší míře mluvit o tom, čím by se mohla elektrická auta „zavděčit“ řidičům, kteří jsou do řízení alespoň trochu nadšení, a chtějí zrychlení vnímat tak jako ve spalovacích autech s převodovkou, bylo jasné, že právě „virtuální rychlosti“ by mohly být jednou z cest.

Jako první přišel s realizací této myšlenky Hyundai u svého prvního elektrického sportovního auta – modelu Ioniq 5 N[/CLANEK_EXTERNI]. Jedna z mnoha funkcí, kterými vůz disponuje, je systém N e-Shift. V něm se na přístrojové desce před řidičem objeví poměrně klasický otáčkoměr, který by mělo i spalovací auto, a ukazatel jedné z osmi zařazených rychlostí, které volí řidič pádly pod volantem.

Vše je to samozřejmě „jenom jako“. Tak jako prakticky všechny moderní elektromobily, nedisponuje Hyundai Ioniq 5 N převodovkou, vystačí si pouze se stálým redukčním převodem elektromotorů. Efekt „řazení“, který umocňuje vnímání akcelerace auta, je dosažen výhradně elektronicky, zkrátka jen poklesy výkonu elektromotorů. Vůz tak simuluje jednak pokles tahu při změně rychlostí, jednak i průběh točivého momentu, kdy síla graduje s tím, jak letí virtuální ručička po otáčkoměru, jehož hodnoty vlastně na nic neodkazují.

Nadšenci do řízení samozřejmě namítnou (a zcela oprávněně), že i když efekt řazení zlepší pocit ze zrychlení, pořád tu v pozadí straší jeho umělost. Celé je to zkrátka jen naoko, bez mechanického základu. Na druhou stranu se v současnosti jedná asi o nejlepší způsob, kterak se v tomto ohledu přiblížit chování sportovních aut a vymazat z projevu elektromobilů alespoň částečně jejich plochost a nedostatek emocí.

Ze stejné kategorie „Elektromobily si hrají na benzínová auta, aby se zavděčily jejich fanouškům“, je také umělý zvuk, simulující spalovací motor pod kapotou. Tento zvuk má samozřejmě již zmíněný Ioniq 5 N, ale velkým tématem se stal i u nedávno představeného Dodge Charger EV. Ten přichází coby elektromobil nahradit ikonického předchůdce s benzínovým osmiválcem a přináší tak i „osmiválcový zvuk“, vytvářený ve speciální zvukové komoře pod zadním nárazníkem, kterou Dodge nazval Fratzonic Chambered Exhaust.

Z prvních videí, která jsou k dispozici, zní nový elektrický Charger skutečně osmiválcově a je pořádně hlučný. Těžko ovšem říci, zda se fanouškům zavděčí. Třeba funkci „virtuálních rychlostí“ mít paradoxně nebude.