Trochu Tatra, trochu NSU. Výroba Záporožce ZAZ 968 končila před třiceti lety

Původně se v areálu automobilky ZAZ vyráběly kombajny. Potom ovšem její představitelé dostali od nejvyšších komunistických orgánů příkaz, aby zkonstruovali levný malý automobil pro široké masy. Tím byl ZAZ 965 , jehož tvary si snadno můžete splést s italským Fiatem 600.

Další typ, kterým se stal Záporožec 966, pro změnu hodně připomínal model dnes již rovněž zaniklé německé automobilky NSU (ano, to je ta, která společně s Mazdou prosazovala Wankelův motor a jejíž model NSU Ro 80 z konce šedesátých let obdržel titul Car of the Year).

Tento vůz, stejně jako jeho předchůdce i následovníka, si můžete prohlédnout v naší fotogalerii.Poprvé se tento vůz představil na Výstavě úspěchů národního hospodářství Sovětského svazu v Moskvě v roce 1961. Ovšem výroba byla zahájena až o pět let později.

Jednalo se o dvoudveřový sedan s délkou 3730 milimetrů, rozvorem 2160 milimetrů, šířkou 1535 a výškou 1370 milimetrů. Poháněl ho motor, který do značné míry přejímal řešení z osobních vozů československé Tatry. Také byl umístěný vzadu a také ho chladil vzduch.

Také pohled do motorového prostoru modernizované verze nabízí následující krátké video:

Motor byl uložený napříč, měl čtyři válce a původně objem 887 cm3. Nejvyšší výkon se udával 30 koňských sil. Není tedy divu, že maximální rychlost činila pouze 100 kilometrů v hodině.

To nejspíše zákazníkům vadilo, a tak již v roce 1968 automobilka začala volitelně nabízet agregát s objemem 1198 cm3 a výkonem 40 koní. Další inovace z roku 1971, po které se například začala do útrob montovat větší benzinová nádrž, přinesla změnu označení na ZAZ 968 A.

A v roce 1974, kdy k číslu 968 přibylo ještě písmeno A, přišlo na řadu další vylepšení motoru. Zvýšení komprese znamenalo nárůst výkonového potenciálu na 45 koní a zvýšení maximální rychlosti na 125 kilometrů v hodině.

O vůz byl poměrně značný zájem a již v první polovině 70. let se produkce automobilky Záporožec dostala nad hranici sto tisíc kusů ročně. V roce 1976 se tedy v továrně konala slavnost na počest vyrobení miliontého kusu.

Kocovina z této slávy však zřejmě trvala po celých následujících deset let. ZAZ 968 se vyráběl dál jen s minimálními úpravami. Konkrétně v roce 1979 se na příď dostaly nové nárazníky s gumovými lištami. Kulaté světlomety zasazené do přídě pak znamenaly, že auto by se dalo splést se Škodou 100. V praxi se to však nestávalo, protože Záporožce se v té době do Československa nedovážely. Nové typové označení znělo - ZAZ 968M.

Rovněž tehdy ze zadních blatníků zmizely typické kapsy pro nasávání chladicího vzduchu. Novým rešením byly podélné štěrbiny na levé straně víka zadní kapoty a svislé mřížování v pravém zadním blatníku. Ohřátý vzduch pak z motorového prostoru odcházel dalšími otvory, které byly, pro změnu, v levém blatníku.

Pokračovala také produkce verzí s ručním řízením pro invalidy, které měly tradici již od prvního modelu ZAZ 965. Definitivně poslední Záporožec ZAZ 968 sjel z výrobní linky až v roce 1994. Jeho produkce tedy trvala neuvěřitelných 28 let

Mezitím již sedm let běžela produkce model ZAZ-Tavrija. Tento hatchback již nabízela i tuzemská Mototechna a na začátku 90. let se jednalo o nejlevnější vůz na našem trhu. Stála jen něco málo přes 100 000 Kč, zatímco za Favorita se již tehdy žádalo o čtyřicet tisíc více. O tomto automobilu ale bude pojednávat další samostatný článek.