Slavný závoďák na značkách. S tímto Porsche 917 se smí na silnici, jak to?
Dominik Valášek
-
23. 04. 2018
Porsche 917 schválené pro silniční provoz. Porsche
Naše téma
Porsche 917 z raných sedmdesátých let je dodnes jedním z nejvýznamnějších závodních aut planety. Vítěz Le Mans let 1970 a 1971, vyrobený pouze ve 37 kusech, ovšem dostal v několika případech také úplně nový, silniční život. Naposledy v roce 2016 totiž někdo legalizoval Porsche 917 pro silniční provoz.
Dohromady se na světě nachází tři 917, co kdy směly na silnici. Jedna měla číslo šasi 21, druhá potom 30. Ta třetí s číslem 37 dostala svoje SPZ – vypadající na závodní placce až komicky – teprve předloni. Tuto radost si udělal Claudio Roddaro, mladý závodník žijící v Monaku, jež využil právě homologace staršího vozu s číslem šasi 30.
Legendární „třicítka“ dostala svoje placky již před dávnou dobou, prakticky ihned po ukončení závodní kariéry. Tehdy si auto od Porsche koupil hrabě Metello Rossi di Montelera, což byl vysoce postavený muž ve firmě Martini and Rossi, která závodní vozy Porsche sponzorovala.
Rossi využil právní obezličky, kdy na závodní vůz Porsche namontoval zrcátka a tlumiče výfuků, a následně přesvědčil dopravní inspektorát v americké Alabamě, že může vůz provozovat na silnicích. Následně už stačilo jen přetáhnout auto zpátky do Evropy a klepat s americkými papíry na dveře úředníkům tak dlouho, až mu vydali i papíry evropské.
Aby mohl Claudio Roddaro zlegalizovat svůj vůz, musel úřadům v Monaku dokázat, že je prakticky totožný jako ten Rossiho. Na auto tak přibyla zrcátka, tlumiče výfuků – a to je v zásadě vše. Roddarovo poslední vyrobené auto s číslem 37 je jinak naprostý a nikdy nepoškozený originál, u nějž je odhadem 95 % dílů původních.
To znamená, že poslední 917 s SPZ jezdí v klasické stříbrné barvě s logy dobových sponzorů a hlavně s fascinujícím originálním motorem, vloženým doprostřed šasi.
Zde se nachází vzduchem chlazený plochý dvanáctiválec o objemu 4,9 litru, disponující výkonem 600 koní (441 kW). Celé auto navíc váží pouze 600 kilogramů, čímž se podařilo dosáhnout poměru výkonu a hmotnosti 1000 koní na jednu tunu.
Poněkud mocná porce síly na bezmála padesát let staré auto, kterým můžete jezdit denně na oběd.