Polské Fiaty existovaly již ve třicátých letech. Další spolupráci zakázal Stalin

Z pohledu České republiky, v niž se automobily vyrábějí již od závěru 19. století, se zdá být trošku zvláštní, že v Polsku se vlastně nikdy nevyvinula žádná samostatná firma na výrobu klasických osobních vozů.

Na historii výroby motorových vozidel v této zemi se můžete podívat do naší fotogalerie.

Nakonec se tak prvními automobily smontovanými v této zemi staly až v roce 1935 licenční Fiaty 508. Událo se tak na základě smlouvy uzavřené již o čtyři roky dříve. Fiat 508 byl malý sedan s motorem o objemu 1 litr, který dokázal vyvinout maximální rychlost 80 kilometrů v hodině. O rok později se na polském trhu vůz začal nabízet pod obchodním jménem Junak.

Druhá světová válka samozřejmě tuto produkci zastavila, ovšem v plánu bylo pokračování. Polská vláda zahájila v roce 1948 na předměstí hlavního města Varšava výstavbu zbrusu nové automobilky Fabrika Samochodow Osobowych (FSO), v níž se měl podle dohody s Italy vyrábět Fiat 1100. Ten se v té době právě připravoval pro uvedení na trh.

Jenže zasáhla studená válka a hlavně sovětský vůdce Stalin, který nařídil vypovězení smlouvy s "kapitalistickým" Fiatem. Náhradním výrobním programem pro novou továrnu se stal ruský vůz Poběda. V Polsku ho ovšem přejmenovali na Warszavu. Nejprve se auto pouze sestavovalo z dílů dovezených ze Sovětského svazu, teprve od roku 1956 se všechny potřebné díly produkovaly přímo na území Polska.

Roční objem výroby nebyl moc vysoký, až v roce 1959 překročila hranici 15 tisíc kusů. Zatímco Warszawa M 20 byl automobil vyšší třídy, pro "nižší" vrstvy měl být určený model Syrena. Konstruktérské práce pod vedením polských techniků začaly již v roce 1953 a výroba odstartovala o čtyři roky později.

Syrenu první generace poháněl dvoudobý dvouválec chlazený kapalinou. Ze zdvihového objemu 744 cm3 dával maximální výkon 27 koní, pohon byl na přední kola. 402,5 centimetrů dlouhý automobil dokázal jet rychlostí až 100 kilometrů v hodině. Postupně modernizované vozy Warszawa a Syrena vydržely ve výrobním programu společnosti FSO po celá šedesátá léta a vlastně i kus sedmdesátých.

Produkci Syreny převzala v roce 1972 nová automobilka FSM Bielsko-Biala. Éra modelu Warszawa skončila definitivně až po 21 letech - v roce 1973. Celkem jich za tu dobu vzniklo přes čtvrt miliónu kusů.

Úplně nová éra polského socialistického autoprůmyslu začala na sklonku roku 1965, kdy byla podepsána nová smlouva s Fiatem. V jejím důsledku se pak v FSO od roku 1967 začal montovat konečně moderní vůz s označením Polski Fiat 125. Původně ho poháněl čtyřválec s objemem 1,3 litru a svýkonem 60 koní, od roku 1969 byla k mání také "patnáctistovka" produkující až 70 koňských sil. To už zaručovalo maximální rychlost přes 150 km/hod.

Nejprve byl k mání jen sedan, později přišlo také kombi a dokonce pick-up.

Hlad po automobilech přece jen modernější koncepce, než byl obstarožní typ Syrena, pomáhal od roku 1973 uspokojovat také Fiat 126 p, na jehož výrobu polská vláda také koupila licenci. Mimochodem, protože cizí měny se v Polsku samozřejmě nedostávalo, splácet potřebnou sumu se Polsko zavázalo dodávkami motorů i celých aut.

Polski Fiat 126 p prvních ročníků výrony (1973-1976) měl za zadní nápravou uložený vzduchem chlazený dvouválec se zdvihovým objemem válců 0,6 litru a maximálním výkonem 27 koní. Tento vůz, postupně několikrát modernizovaný, nakonec sjížděl z výrobní linky ve městě Bielsku-Bialé až do roku 2000 a celkem jich spatřilo světlo světa 3,3 miliónu kusů.

Posledním vzepětím polského autoprůmyslu byl vůz Polonez, který byl vyvíjen s úmyslem nárady za Fiat 125 p. Vůz s poměrně pohlednými tvary karosérie byl vyvinut v FSO již v polovině sedmdesátých let. Už se nejednalo o Fiat, přestože byl postaven na podvozkové platformě původního italského sedanu. Také motory původně vymysleli motoráři v Turíně. Sériová výroba začala v roce 1978. Vozy měly převážně pětidveřovou karosérii, ale existovaly i třídveřové. 

Polonéz, který dostal v roce 1989 facelift, přežil až do roku 2001. Smontovalo se jich zhruba milión.

Kromě výše zmíněných osobních aut se v Polsku vyráběly také motocykly Sokol a Junak a rovněž užitkové automobily Nysa a Žuk. Polsko bylo dokonce v šedesátých a sedmdesátých letech největším výrobcem lehkých užitkových automobilů v zemích tehdejší Rady hospodářské vzájemné pomoci.