BMW Z4 v redakčním testu

BMW Z4 se začalo vyrábět v roce 2002 ve dvou karosářských verzích (Coupé a Roadster). Po sedmi letech výroby přichází druhá generace "Zet-čtyřky", která je mixem obou karosářských variant. Kdežto první generace Z4 používala čtyřválcové a šestiválcové motory (2.0l, 2.2l, 2,5l, 3.0l a 3.2l u kterých se výkon pohyboval v rozmezí 125 -252 k), dvojková generace disponuje pouze s šestiválci o výkonu .... Novinka je o nezanedbatelných 150 kg těžší ...

Karoserie: krasavice v ještě hezčích šatech

Nová Z4 je delší o 148 mm a o 9 mm širší a o 8 mm nižší než její předchůdkyně. Rozvor se protáhl o jediný milimetr, přičemž rozchod kol vpředu se zvětšil o 34 mm a o 36 mm vzadu. Na první pohled zaujme dlouhá sexy příď v jejíž útrobách našly místo podélně uložené šestiválce. Výhled přes vyboulenou kapotu je doslova nezapomenutelný. Z4 je vybavena sklápěcí střechou z lehkého hliníku. Její složení trvá 20 sekund a lze ji ovládat i dálkovým ovladačem, čímž můžete kolemjdoucím způsobit malý šok (bohužel ji dálkově jen schováte, znovu natáhnout ji musíte až pomocí tlačítka na středovém panelu). Sklápět střechu ručně by se k tomuto vozu příliš nehodilo. Elektronika navíc však jen přidává na hmotnosti. Za vzhledem Z4 stojí mladá designérka (viz níže uvedené fotografie).

(+) design

Interiér: dobře ušitý ...

Samotné nastupování připomíná spíše balet. Musíte se nejdříve mírně pokrčit a doslova se vsunout do nízko položených sedadel. Za volantem a malým čelním sklem pak sedíte proklatě nízko a dostává se Vám nadprůměrného kontaktu s vozem. Výhled přes nekonečnou a vyboulenou kapotu je doslova úchvatný. V kokpitu si připadáte za dlouhou kapotou bezpečně. Dvoubarevný interiér je vyveden z velmi kvalitních materiálů a slícování se může rovnat s luxusními vozy. Přesně takto si představuji ideální interiér. Funkční a krásný. Designéři ztvárnili středový panel a přístrojovou desku ve stylu legendární Z8. Bohužel i přes tvrzení automobilky, že nová Z4 se více hodí na dlouhé cesty, jsem v interiéru nenašel žádný kloudný odkládací prostor na peněženku či mobil (vyjma loketní opěrky, která je špatně přístupná). Dokonce v kabině nenajdete ani jeden držák na kelímek s nápojem či plastovou láhev. V Z4 prostě máte smůlu. Sedadla zaslouží pochvalu mimo oblasti ramen. Zde bych uvítal o něco výraznější boční vedení. Uprostřed středového panelu našel své místo nový iDrive, který je konečně uživatelsky přívětivý. Zavazadelník je překvapivě solidně využitelný - pojme totiž veškerá sedadla zamilovaného páru či sadu golfových holí (pro její uskladnění je přiložen návod). Se složenou střechou převezete tašku s oblečením, notebook a nějaké drobnosti. Nic víc.

(+) provedení interiéru /materiály, zpracování/
(+) ergonomie
(-) žádné odkládací prostory či držáky na nápoje
(-) jen průměrné držení těla v oblasti ramen

Motor: pryč s čtyřválci

Pod kapotou Z4 je možné mít celkem tři řadové šestiválce. Nabídka začíná verzí sDrive23i (2497 cm³) o výkonu 204 koní, pokračuje přes atmosférickou jednotku sDrive30i (2996 cm³) s výkonem 258 koní a končí u námi testovaného dvojitě přeplňovaného (Twin Turbo) agregátu sDrive35i (2979 cm³), který dokáže vyprodukovat maximální výkon 306 koní při 5800 ot./min. To spolu s maximem točivého momentu vrcholícím hodnotou 400 Nm v rozpětí 1300-5000 ot./min. dovoluje zdolávat stokilometrovou rychlost za solidních 5,1 sekundy (v případě sedmistupňové sportovní automatické převodovky). Maximální rychlost je elektronicky omezena na obligátních 250 km/h. Výrobce u tohoto šestiválce uloženého po směru jízdy slibuje průměrnou kombinovanou spotřebu paliva rovných 9,0 l/100 km, což se nám potvrdilo i v nedávném .

(+) zvuk
(+) spotřeba při klidné jízdě

Jízdní vlastnosti: umí se rozvášnit ...

Mnichovské vozy jsou známy svým porozuměním k sportovněji založeným řidičům. Poskytují výborné jízdní vlastnosti a dokáží řidič dát ten správný pocit z řízení, což je dáno komunikativním tužší řízením vynikajícím přesností a celkovým zapálením pro radost z jízdy. Za volantem automobilu s roztočenou modrobílou vrtulí se budete bavit i když pojedete jen třeba do práce. Roadster Z4 se může pochlubit ideálním rozložením hmotnosti mezi obě nápravy v poměru 50:50, což zaručuje samo o sobě vynikající jízdní vlastnosti. Ty jsou navíc umocněny propracovaným podvozkem, na který je spolehnutí. Přední hliníková náprava je oproti ocelové lehčí o 30%. Na kvalitním povrchu se dočkáte u Z4 výtečného jízdního komfortu, který se však rapidně zhoršuje s prvními nerovnostmi. České komunikace nepatří k nejlepším a tak zdolat rozbitý asfalt silnice třetí třídy dá zabrat. Po projetí nekvalitního úseku plného asfaltových záplat a děr z vozů rádi vystoupíte. Budete totiž pořádně proklepáni. S ohledem na poskytovaný komfort nedoporučují příplatková nízkoprofilová devatenáctipalcová kola, která vypadají sice úžasně, ale posádku spíše potrápí. Námi testované osmnácky bohatě postačí.

Z4 v minulé generaci s šestiválcem pod kapotou vážila 1335 kg. To ji novinka může jen závidět. S pohotovostní hmotnosti rovných 1600 kg si nemůže příliš vyskakovat. Vždyť předchozí Z4 ve vrcholné "eMkové" verzi vážila pouhých 1410 kilogramů. Díky tomu také dosahovalo o vteřinu lepšího zrychlení na stokilometrovou rychlost. Od vyšší hmotnosti se samozřejmě odvíjejí jízdní vlastnosti. Roadster již není bestiální kostotřas, ale spíše vede k vozům kategorie GT. V zatáčkách není tak rychlá, ale na rovném úseku si to vynahrazuje. Díky třem přednastaveným jízdním režimům (Normal, Sport, Sport+) si dokážete za volantem stále ještě užít legraci. Nejsportovněji se Z4 chová logicky v režimu Sport+, který přitvrdí a přisaje o centimetr podvozek k vozovce, řízení ještě více ztuhne a plynový pedál reaguje rychleji. Dvouspojková převodovka DCT tak řadí rychleji než řidič. Nepochopil jsem nelogické řazení pomocí pádel. Ať pohnete levým či pravým pádlem od sebe, vůz v obou případech podřadí (a naopak, pohybem k sobě obě páčky řadí o stupeň výše). V BMW asi chtěli vyhovět pravákům i levákům. Jiné vysvětlení mě nenapadá. Většinou se totiž řadí jedním pádlem nahoru, druhým dolů. Chcete-li si vyzkoušet efektivní rozjezd, stlačte brzdový i plynový pedál až k podklaze, nechte motor vytočit až k červenému poli a uvolněte brzdu. Systém Launch Control zajístí ideální míru prokluzu a záď se bude lehce vlnit. Na suchém asfaltu vyžaduje utrhnutí zádě pořádnou dávku provokace, na dešti však stačí ke skluzu o mnoho méně. Bát se nemusejí ani nepříliš zkušení řidiči, elektronika funguje i za deště na jedničku.

(+) pružné zrychlení
(+) jistý podvozek
(-) hmotnost

Závěr: z bestie jen ďáblice

Nová Z4 je povedeným a hlavně krásným vozem. Přes vyšší tělesnou hmotnost nabízí úchvatný interiér s ideálním ergonomickým řešením a v neposlední řadě výborné jízdní vlastnosti, které jejich majitelé nevyužijí nikdy naplno. Z4 je řidičsky přívětivým vozem, který se lehce ovládá a řídí. Nemusíte se tak prát s volantem a chodit do posilovny. Z4 se přibližuje svým pojetím GTéčkům se kterými není problém jezdit každý den do práce či na dlouhé služební cesty. Z4 umí být velmi rychlá, ale na kroucenou trať, kde se střídá jedna zatáčka s druhou zvolte raději jiný vůz. To samé platí i volbě motoru. Osobně preferuji atmosférickou variantu, která podává výkon na požádání bez sebemenší prodlevy, je o téměř sto kilogramů lehčí a navíc levnější. Pokud netrváte na přeplňované verzi, sáhněte po "zlatém" středu nabídky. BMW sDrive3.0i.