Přihlášení
Uživatelské jméno / e-mail
Heslo
Registrace
Napsat recenzi na můj vůz  +Vložit inzerát

Renault Scenic: Zvenčí nevelké auto má uvnitř moře místa i vychytávek pro rodinu

Žena za volantem
Viola Procházková | 27.09.2024
dalších 22 fotek
test Renault Scénic | foto: Deník/Viola Procházková
Navazuje na úspěch francouzského MPV z konce 90. let a i v dnešní podobě je Renault Scenic ideálním rodinným autem. Ve vzdušné kabině s dostatkem prostoru pro všechny skrývá spoustu pohodlí a chytrých řešení. Jako celek je nový Renalt Scenic tak dobře vyladěný, že si vysloužil titul Evropského auta roku 2024.
V ČLÁNKU NAJDETE
Na první pohled Renault Scénic svého předchůdce příliš nepřipomíná. Původně šlo o ryzí malé MPV, pro něž hrála prim praktičnost, dneska bych se skoro ho nerozpakovala nazvat stylovkou. Jenže stačí v něm pobýt pár dní a ujet pár stovek kilometrů, aby vám bylo jasné, že původní myšlenka nikam nezmizela. Pouze byla zabalena do šmrncovního francouzského designu a spalovací pohon byl vyměněn za elektrický.

I dnešní Scénic je pravověrným rodinným kočárem, který na relativně malém půdorysu poskytne dospělým i dětem hromadu místa, šikovných úložných prostor v kabině a vychytávek usnadňujících každodenní cestování. Ani elektřina nepředstavuje žádné velké omezení (i když samozřejmě platí, že pro ni potřebujete vhodné podmínky, tedy možnost domácího nabíjení) - Renault ho totiž vybavil velkou baterií a dojezdem přes 600 kilometrů.

S těmito parametry už nemusíte neustále myslet na to, jak a kdy auto dobijete, abyste s ním mohli fungovat tak, jak jste zvyklí. Přestože tedy nepřináší žádné revoluční novinky ani převratné technologie, celek je tak dobře vyladěný, že si titul Evropského auta roku 2024 zaslouží. Mimochodem - získal ho i úplně první Scénic z roku 1997 a nový model tak symbolicky navazuje na svou slavnou tradici.

Renault Scenic je francouzsky šik
Vzhledově se Renault Scenic vzpírá zařazení do zavedené škatulky, je to něco mezi MPV a prodlouženým hatchbackem, tedy crossover v pravém slova smyslu. Z bočního pohledu zaujme dlouhým rozvorem, který dává tušit velký vnitřní prostor, celkově však jeho délka nepřesahuje 4,5 metru.

Design je dle mého skromného názoru velmi povedený - i díky tomu, že se nesnaží působit dravě až agresivně, jak je u současných vozů zvykem. Proporce lahodí oku, přední maska je nezaměnitelná a celkový dojem dotvářejí propracované detaily jako vzor kosočtverců na přídi, elegantní grafika světel, aerodynamické disky kol nebo zapuštěné kliky dveří.

Myslím, že tohle auto bude vypadat dobře i za pět nebo deset let, kdy designově rozmáchlí konkurenti dávno vyjdou z módy. Vybírat můžete z pěti barev a k dispozici je i dvoubarevné provedení s černou nebo šedou střechou.

Test Renault Scenic - rodinná legenda nabitá elektřinou:
Auto, které má místo na každou drobnost
Kabina okamžitě zaujme svou vzdušností. Velkou zásluhu na tom má panoramatická prosklená střecha SolarBay, která má navíc jednu velmi zajímavou funkci. Její čtyři části můžete pomocí technologie tekutých krystalů „zneprůhlednit“, a to nezávisle na sobě. Cestující vzadu se tak mohou kochat výhledem ven, zatímco řidiči nesvítí na hlavu slunce. I při zneprůhlednění celé střechy zůstává v autě dostatek světla, přitom se střecha neohřívá a nezpůsobuje horko v kabině. Tohle se opravdu povedlo.

Na prostornost si cestující opravdu nemohou stěžovat. Na zadní sedačky se pohodlně usadí i velcí dospělí (i když spíš dva než tři) a nebude jim chybět místo ani před koleny, ani nad hlavou. Čalounění z kombinace látky a umělé kůže je velmi příjemné na posezení a nezaostává ani tvar sedadel, která jsou příjemným kompromisem pohodlí a podpory.

V rodinném cestování hrají významnou roli úložné prostory v kabině a těch je tu víc než dost. Zadní řada má k dispozici velkou vyklápěcí loketní opěrku, která je kromě držáků na pití opatřena i šikovným uchycením telefonu či tabletu. Dva USB porty se nacházejí jen kousek dál, takže už žádné hašteření o nabíječku.

V přední části najdete prostornou odkládací „vaničku“ s nastavitelnými přepážkami, jimiž lze zmenšovat či zvětšovat jednotlivé přihrádky. Umístíte sem tedy velkou láhev, ale i menší kelímky a k tomu spoustu dalších drobností. Další místo se skrývá v loketní opěrce - i její polstrování přitom můžete posunovat a vytvořit si tak v přední části přeba příhodný prostor na mobil. A nakonec je tu ještě přihrádka s bezdrátovou nabíječkou, opatřená protiskluzovým povrchem. Úplné dokonalosti brání snad jen hůře přístupné kapsy ve dveřích a zmíněná přihrádka s nabíječkou, na jejíž vystouplost si občas stěžuje spolujezdec.

Na zpracování nenacházím jedinou chybičku. Měkčené plasty jsou příjemné na dotek, nikde nic nepovrzává, všechny díly perfektně lícují.

Kolik vás bude Renault Scenic stát?
Základní cena Renaultu Scenic je 1 085 000 korun ve verzi Evolution, za testovanou výbavu Iconic dáte 1 230 000 Kč.
Funkčnost od Google
Infotainment a ovládací prvky auta jsou zdařilou kombinací digitalizace a klasických tlačítek. Má jediná stížnost směřuje k přístrojové desce, která nenabízí žádné zobrazení s klasickými budíky, to je však spíš záležitost osobních preferencí. Dál už se mouchy hledají těžko. Centrální vertikální displej má skvělé zobrazení i reakce, struktura menu je přehledná a logicky uspořádaná. Pod obrazovkou navíc zůstala fyzická tlačítka pro ovládání základních funkcí klimatizace.

Infotainment využívající navigaci Google Maps umožňuje i instalaci dalších aplikací Googlu, přirozeně zde však můžete i zrcadlit vlastní telefon. V mapách si pohodlně naplánujete trasu i s nabíjením, stále tu máte na očích procenta baterie, s nimiž dorazíte do cíle. Podle plánované trasy také auto připraví teplotu baterie, aby byla v okamžiku nabíjení optimální.

S manévrováním na omezeném prostoru pomůže parádní parkovací kamera, na dlouhých trasách pak přijde vhod adaptivní tempomat. Stejně jako všechny ostatní soudobé Renaulty (a Dacie) má i Scénic šikovné tlačítko, jehož dvojím stisknutím zvolíte přednastavený personalizovaný režim. Velmi jednoduše tak můžete vypnout ty nejotravnější asistenty, jako je třeba upozornění na překročení povolené rychlosti.

test Renault Scénic, zdroj: Deník/Viola Procházková


Bez úzkosti z dojezdu
Aktuální Scénic seženete už pouze s elektrickým pohonem, v Česku navíc zatím jen v jedné verzi. Není to však důvod ke smutku, neboť je to verze velmi zdařilá. Baterie s využitelnou kapacitou 87 kWh poskytuje papírový dojezd až 625 kilometrů. Jistě tušíte, že tato hodnota platí jen v ideálních podmínkách a v pomalém městském provozu, i realita však docela potěší.

V kombinovaném provozu ve městě a na okreskách budete jezdit se spotřebou kolem 17 kWh, pěti stovek kilometrů tedy v pohodě dosáhnete a běžný pracovní týden může většina lidí projezdit na jedno nabití.

Během týdenního testování jsem však podrobila Scénic výrazně tvrdší zkoušce, neboť jsme vyrazili na rodinný výlet do Kolína nad Rýnem a posléze do Lucemburku, tedy zhruba 1700 kilometrů převážně po německé dálnici. V rychlosti nad 160 km v hodině spotřeba stoupá k 25 kWh a baterie se vyprazdňuje výrazně rychleji - na plné nabití urazíte něco přes 300 kilometrů.

Na druhou stranu musím říct, že udělat si po této vzdálenosti půlhodinovou přestávku není na škodu, zvlášť když je v autě jen jeden řidič. Jedinou komplikaci tak mohou představovat nefunkční nebo obsazené nabíječky, mapa však vždycky našla nedalekou náhradu.

Uvítala bych možná jen rychlejší DC nabíjení. Výkon 150 kW není málo, nabíjecí křivka však celkem rychle klesá a dobití z 15 na 80 procent zabere lehce přes půl hodiny. Není to žádná tragédie, po návštěvě záchoda a nákupu kávy (jste-li někde v civilizaci, což je ta příjemnější varianta) však musíte ještě chvíli posedět.

Domácí nabíjení, to je jiná. Tady může Scénic nabíjet výkonem 22 kW, takže „plnou“ máte za nějakých 5 hodin - a to je super hodota.

Z hlediska dynamiky nemám Scénicu co vytknout. 220 koní je na jeho 1842 kilogramů bohatě dostačující výkon na jakékoliv silnici a po německé dálnici nebyl problém uhánět 180. Na okreskách pak můžete bez problémů předjíždět i na krátkých úsecích.

Překvapilo mě, že i na obřích dvacítkách bylo auto pohodlné a nenatřásalo posádku ani na silnicích s horším povrchem. Na větších nerovnostech jen lehce drcne, měkčí pérování však většinu nárazu odtlumí a kola zůstanou na silnici, aniž by odskakovala.  Díky nízkému těžišti krásně zatáčí bez jakýchkoliv náklonů, na dálnici je naopak s dlouhým rozvorem perfektně stabilní. Celkově je svezení velmi příjemné i při celodenním cestování.
Hodnocení článku
Hodnoceno: 0x
Ještě jste nehodnotil/a
Tagy
Diskuze
u článku není zatím žádná diskuze
vložit příspěvek do této diskuze
Nejčtenější články předchozích 7 dnů