Může nadšence do aut vůbec zajímat něco tak všedního a přehlédnutého, jako je výstražná siréna? Samozřejmě, že ano, zejména je-li vybavena osmiválcovým automobilovým motorem z dílen amerického Chrysleru. A aby byl výkon legendárního Hemi motoru náležitě podtržen, jde o vůbec nejhlasitější sirénu, co kdy vznikla.
Spojené státy americké v 50. a 60. letech minulého století zažívaly doslova motoristický „boom“. Silnice tehdy brázdily stylové, mohutné a nablýskané koráby v často pastelových barvách. Na úplném vrcholu pompéznosti ale stálo okřídlené kupé DiDia 150, vůbec nejdražší na zakázku vyrobené auto své doby.
Mezi auty najdete řadu zajímavých kusů, které se bohužel nedočkaly plnohodnotných nástupců. Právě na tyto kousky se zaměřuje sedmero grafických ilustrací, díky nimž si můžete představit, jak by nové generace dříve „zaříznutých“ aut vypadaly.
Severní Korea, kterou řídí tuhý komunismus a ideologie „čučche“, tedy snaha o absolutní soběstačnost, je notoricky známá z mnoha důvodů. Ani jedním z důvodů však rozhodně není výroba aut, která v nejuzavřenější zemi světa probíhá jen velmi okrajově. O to zajímavější je jeden málo známý a tajemstvím opředený pokus, který nesl názvy Kaengsaeng 88 nebo Pyongyang 4.10.
O sporťáku Quantum GP700 jste asi nikdy neslyšeli. Postavil si ho totiž jistý australský nadšenec. Auto sice vychází z Arielu Atom, schopnostmi se ale razantně vzdálilo od původního vozu.
Organizace Euro NCAP už dvacet let provádí nárazové testy automobilů a svým tradičním hodnocením ve formě hvězdiček nabízí spotřebitelům pohled na bezpečnost jednotlivých vozů. Víte, jak vlastně nápad „normováného poslání auta proti zdi“ před dvaceti lety vznikl. A jak se testy v průběhu let změnily?
Ačkoliv je portfolio švýcarské techniky a průmyslu poměrně bohaté, auta zde překvapivě docela chybí. V historii bychom totiž našli jen pár ryze švýcarských automobilek, ovšem jedna z nich, oplývající poměrně zajímavou minulostí, byla společnost Monteverdi. Ta v letech 1967 až 1984 chtěla konkurovat té nejexkluzivnější společnosti.
Čína je největší světový trh s auty, nejlidnatější země planety a také vůbec největší producent skleníkových plynů na celém světě. Každoročně prý "pošle" do ovzduší víc než deset miliard tun oxidu uhličitého, což přinutilo čínskou vládu s tím něco dělat. A tak si „emisní opasky“ musí utáhnout všichni. I automobilový průmysl.
Produkce automobilů má u nás bohatou tradici. První sériově vyráběný stroj na území dnešní České republiky, model NW Präsident, vznikl dokonce už před 120 lety - a byl také jedním z prvních automobilů na světě vůbec. Vůz vyráběla továrna Nesselsdorfer Wagenbau-Fabriks-Gesselschaft A. G. v Kopřivnici. A z jeho výrobce se později stala známá automobilka Tatra. O něco později, konkrétně v roce 1905, začali pánové Václav Laurin a Václav Klement stavět automobily v Mladé Boleslavi, jejich prvním výtvorem byl model Voiturette A. Příběh jejich spolupráce dnes zná u nás snad každý. Z firmy Laurin & Klement totiž vyrostla automobilka Škoda Auto, která je v současnosti úspěšná nejen v České republice, ale i na mnoha dalších trzích - a to nejen v Evropě. Historie automobilového průmyslu na území Česka a dříve i Československa je prostě mimořádně bohatá a dala nám řadu zajímavých aut. Několik jsme jich vybrali a vy si teď můžete vyzkoušet, jak dobře tuzemské vozy znáte.
Moderátor Michal Hrdlička (29) miluje auta, jsou jeho vášní. Bohužel má jednu nemilou vzpomínku, kdy ho málem zabil opilec na dálnici.
V Severní Koreji, v nejizolovanější zemi na celém světě, příliš aut nepotkáte. Pětiproudé silnice hlavního města Pchjongjangu dodnes čekají na masivní provoz, který měl přijít s průmyslovou revolucí po válce v Koreji. Ale průmyslová revoluce se nekonala a jedinou připomínkou ztraceného potenciálu je nezaplacené Volvo 144.
Česká republika je na svou velikost automobilová velmoc. Kromě aut tuzemské značky Škoda u nás vznikají modely Hyundai, Seat, Toyota, Peugeot či Citroën, vyrábí se u nás i nákladní vozy nebo třeba autobusy. A samozřejmě i celá řada pro automobilový průmysl potřebných dílů. Kromě toho se u nás několik společností zabývá také výrobou armádních vozidel.
Velmi zajímavé obvinění se nyní valí na Mercedes-Benz, přesněji teda na firmu Daimler, která německou značku vlastní. Pro účely průzkumu a testování konkurenčních elektromobilů si prý Daimler půjčil soukromě vlastněnou Teslu, kterou poté majitelům vrátil v rozsáhle poškozeném stavu.
Dějiny automobilek často bývají doslova prošpikované zajímavostmi či kuriózními událostmi. O španělské značce jménem David jste možná ještě nikdy neslyšeli, o to úžasnější je však příběh jejího zrodu. Všechno totiž začalo nečekaně jízdou na bobech… Ano, na bobech. A ještě navíc ve Španělsku.
Milovaný i nenáviděný automobilový návrhář Chris Bangle je nejznámější svojí prací pro BMW, kterému mezi lety 1992 a 2009 vtiskl nesmazatelný design prakticky celé modelové řady. Jenže pokud považujete některé jeho dosavadní kousky za podivuhodné, tak jste ještě neviděli ten úplně poslední.
Zakladatel Tesly Elon Musk je sice vizionář se snahou zachránit planetu, ale podle některých není právě ukázkovým prototypem schopného byznysmena. Myslí si to přinejmenším Bob Lutz, který má v automobilovém průmyslu desítky let zkušeností.
Technologie přeplňování turbodmychadlem, tedy turbínou, kterou roztáčí výfukové plyny, je pomalu stejně stará, jako samotný spalovací motor. Velmi dlouho ovšem trvalo, než se z letadel a z průmyslového užití dostala také do sériových aut. Kdo byl první, kdo nastartoval turbo-revoluci, a co bude dál?
Česká automobilka Škoda Auto bude vozy s čistě elektrickým pohonem vyrábět v závodě v Mladé Boleslavi. Již od roku 2019 bude firma vyrábět i elektrické komponenty pro plug-in-hybridy.
Snižování hmotnosti vozů je jedním z nejdůležitějších cílů v automobilovém průmyslu. Zcela převratný materiál, díky kterému by mohla být auta razantně lehčí, nyní vyvíjí jedna firma z Česka. Intenzivně vychází ze zkušeností na poli nanotechnologií a inspiruje se i u lidského těla.