Éra motorismu v českých zemích začala být v tisku mapována již před dvě stoletími. V polovině září 1815 totiž pražské noviny Prager Zeitung přinesly zprávu o tom, že známý mechanik pražského stavovského polytechnického ústavu Josef Božek předvede 24. září 1815 ve Stromovce svůj vůz poháněný silou parního stroje.
Jestliže do konce dvacátých let byly aerodynamické vozy jen pouhou raritou, pak roky třicáté můžeme označit za jejich kolébku.
Spojení hydropneumatický podvozek a Citroën k sobě patří již dlouhých 70 let. Výrobce je postupem času vypiplal k dokonalosti – dokáže být spolehlivý a v běžných vozech nabídne takový komfort jízdy, kterému se klasické pružinové podvozky téměř nemohou rovnat. Ředitelka Citroënu Linda Jacksonová však potvrdila ukončení vývoje tohoto typu odpružení, nové generace modelů je už nedostanou.
Žijeme v době, kdy se na automobilovou scénu vrátily ve větší míře elektromobily a hybridní vozy. Ano, vrátily. Už se tu totiž vyskytovaly před desítkami let, ale neuspěly.
V našem seriálu o automobilových motorech jsme se na ně podívali z několika technických pohledů. Ve dvou posledních dílech se na ně podíváme v kontextu historického vývoje automobilismu.
Jedním z důležitých prvků přítomných v motorovém prostoru je bezesporu chladicí systém, bez kterého by žádný spalovací motor nemohl fungovat. Dnes se v zásadě používají dva typy chlazení.
Na letišti ve slovenské Nitře se v pátek zřítil prototyp létajícího auta, který v té chvíli pilotoval jeho vynálezce Štefan Klein. Ačkoli stroj spadl z výšky více než 200 metrů, pilot utrpěl jen lehká zranění, protože se mu ještě ve vzduchu podařilo aktivovat padák, a ztlumit tak náraz na zem.
Po mnoho desítek let v motorovém prostoru osobních vozů trůnil karburátor, ve kterém se směšoval vzduch s palivem. Jeho vládu však ukončil nástup systémů vstřikování v 70. a 80. letech.
Od doby, kdy se objevily první spalovací motory, už uběhla pěkná řádka desítek let a ta přinesla několik technických řešení, jež se při jejich stavbě používala nebo používají.
Automobil je pro dnešní civilizaci nejen samozřejmostí, ale i nutností. Jeho srdcem je pohonná jednotka či, chcete-li, motor a právě na něj se z různých úhlů podíváme v našem seriálu. Ale pojďme nejprve na začátek.
Automobily jsou tu proto, aby jezdily. Jenže k tomu potřebují nejen pohonnou jednotku, kola, na která se její síla přenáší, a další technické prvky, aby nás dopravily z místa A do místa B. Neméně důležitý, nebo snad ještě důležitější je brzdový systém.
Automobily dostaly svá skla původně proto, aby chránily posádku před nepřízněmi počasí. Postupem času se ale proměnily i v důležitý bezpečnostní prvek.
Že auto při jízdě ve tmě rozsvítí světlomety, je zcela samozřejmá záležitost. Nissan ale zkouší jít ještě dál. Japonský výrobce totiž dokázal pomocí speciálního laku "rozsvítit" celé auto.
Je zakořeněnou představou, že vše kolem automobilů je jaksi mužskou doménou. Nicméně v době genderové rovnosti už to není pravda a vlastně ani nikdy tak úplně nebyla.
Dříve než se v polovině 19. století objevily první pneumatiky, nebylo cestování zrovna pohodlnou záležitostí. Loukoťová kola byla opatřena dřevěnými nebo železnými obručemi, které nebyly pro vyšší rychlosti použitelné. A nastupující průmyslová revoluce si zrychlení dopravy přímo žádala. Byly tedy dvě možnosti: buď vymyslet „měkké“ silnice, nebo „měkká“ kola. Zvítězila druhá varianta.
Cleveland/Praha - Semafory dnes vnímáme jako zcela samozřejmou věc. Bez nich by na rušnějších křižovatkách jistě docházelo k dopravním kolapsům. Historie tohoto šikovného vynálezu sahá do 19. století, kdy se objevila v Londýně první světelná signalizace regulující provoz na silnici. Šlo však o plynové lampy.
Začínáme velký seriál o palivech, kde si probereme všechno – od jejich historie, dobývání, výrobu, až po spalování a emise ve spalovacích motorech. Místy bude celý seriál prošpikován trochu odbornějšími pasážemi, takže začneme jednoduše, abychom se do tématu dostali – historií.
Praha - V České Třebové se 29. června 1924 narodil Mojmír Stránský, vynálezce a konstruktér, který se zapsal do historie jako otec motorové tříkolky Velorex. První vozítko na třech kolech sestrojil spolu s bratrem Františkem v roce 1943.
Přichází den, kdy se začneme v autech vozit. Ne tak, jak dnes. Ale skutečně vozit. Už žádné volanty, žádné pedály. Prostě jen řekneme místo určení a auto nás tam doveze. A ta doba je za dveřmi.