Proměna Škody 1203 v TAZ 1500 se táhla. Výroba na Slovensku končila před 25 lety

• Dobové reklamní video - osobní provedení Škody 120
• Předlouhé čekání na silnější motor
• Byly i s dieselem

S ohledem na současný rychlý vývoj technologií v automobilovém průmyslu působí ohlédnutí za historií modernizací vozu Škoda 1203 skoro až neuvěřitelně.

Některé z nich si můžete prohlédnout v naší fotogalerii.Také proto, že od doby zahájení vývojových prací do náběhu sériové výroby uplynulo v roce 1968 již třináct let. Už tehdy si byli technici ve Vrchlabí, kde se neslavně slavná dvanáctsettrojka vyráběla, vědomi řady jejích nedostatků. A měli připravená řešení. Jednak modernizaci s kódovým označením Škoda 776, jednak zcela nový vůz s označením Škoda 778.

Pro něj také vyvinuli nový agregát - čtyřválec OHC se zdvihovým objemem válců 1500 cm3. Jeho zabudování by vyřešilo jeden ze zásadních neduhů Škody 1203 - tedy příliš slabý motor. Prototyp nového auta byl hotov již v roce 1972, ovšem do výroby se nikdy nedostal.

Oproti tomu vylepšení z projektu Škoda 776 se realizovaly a od 1. března 1973 za zákazníky začaly vyjíždět dvanáctsettrojky s novou maskou chladiče, se zapuštěnými klikami na dveřích, upravenou přístrojovou deskou a třeba také posilovač brzd a alternátor.

V této podobě již ve stejném roce začaly první Škody 1203 vyjíždět také z bran nově ustanovené automobilky v Trnavě. Nejprve v provedení valník, potom i dodávka a následně další typy. Pro rok 1979 se plánovala zásadnější modernizace, při níž by měl být konečně montován také nový motor 1,5. Je asi skoro zbytečné dodávat, že v podmínkách socialistického hospodářství se tento termín ani přibližně nepodařilo splnit.

To, jak se zavádění nápadů konstruktérů na vylepšení auta do výroby neuvěřitelně vleklo, ilustruje jedna konkrétní věc popsaná v knize Jana Tučka Od kočárů k limuzínám z Vrchlabí.

Škody 1203 totiž od samého počátku výroby měly nad čelním sklem převis střechy, jakýsi kšilt.  Vědělo se, že má na svědomí poměrně zásadní zvýšení spotřeby. Již v tempu padesát kilometrů v hodině se jednalo o rovný litr na sto kilometrů, pokud se jelo osmdesátkou, pak už z nádrže ubývalo o 2,2 litru benzínu více, než kdyby se tento prvek odstranil.

Málokdo si již dnes vzpomene, proč na autě vlastně byl. Údajně proto, že takové řešení svého času používali na autech v Sovětském svazu, protože stékající kapky rosy během mrazivých rán na čelním skle namrzaly. Vyhřívání oken samozřejmě ještě nebylo k dispozici. Nikdo si ale tehdy neuvědomil, že v Československu s přece jen teplejším klimatem je tento štítek poměrně zbytečný.



Ve Vrchlabí se sice tehdy tento model již nevyráběl, ale přesto zde stále pracovali na modernizacích. Právě tam tedy vymysleli, jak by se dal štít odstranit. Ovšem v Trnavě se tím nechtěli zabývat, protože údajně připravovali podstatnou úpravu celé přídě. K té nedošlo, a tak si zákazníci nechávali až do roku 1985 z vyrobeného auta kšilt odstraňovat v jednom autoservisu v Kroměříži.

V osmdesátých letech se vůz začal označovat jako TAZ-Š 1203 a po rozdělení obou republik v roce 1993 již jen jako TAZ. Tehdy se již tři roky montoval nový motor s objemem půldruhého litru. Stalo se tak „pouze" osmnáct let poté, kdy to ve Vrchlabí navrhli.

Představitelé Trnavských automobilových závodů se tohoto produktu nechtěli vzdát ani poté. Konečně přišla na řadu změna designu přední části, zákazníkům se začala nabízet také varianta turbodieselem 1,9 od německého Volkswagenu. Také se již nabízely třeba boční posuvné dveře, pětistupňová převodovka a samozřejmě rovněž katalyzátor výfukových plynů.

V Trnavě od roku 1981 do roku 1999 vyrobili zhruba 89 tisíc těchto vozů. Zhruba o dvacet tisíc tak překonali produkci původní továrny ve Vrchlabí.

Životní cyklus modelu Škoda 1203 ovšem neskončil ani pak. Kusovou výrobu si vzala na starost firma Ocelot ze Žacléře a pokračovala v ní až do roku 2017.