Nebezpečné křižovatky i rovné úseky. Známe nejrizikovější místa na jihu Moravy

Na pět desítek hostů konference ze všech koutů kraje tvořilo pestrou multioborovou společnost převážně z řad zástupců obcí a orgánů majících co do činění s dopravní problematikou, ať šlo o místní policejní důstojníky, starosty, úředníky odborů dopravy a investic, nebo členy záchranných sborů.

Datoví analytici pracující pro Portál nehod zpracovávají pro každý kraj analýzy dopravní nehodovosti včetně nejrizikovějších míst v daném regionu. Na finálním výběru a pořadí rizikových míst se následně shoduje expertní komise složená ze zástupců BESIPu, Policie ČR a společnosti RSE Project. Z těchto analýz také vycházel přehled 10 aktuálně nejrizikovějších lokalit na silnicích Jihomoravského kraje. Hlavním cílem diskuse nad nehodovými místy je snaha pomoci s nápravou a řešením.

Debatu nad výsledky takovýchto analýz vyzdvihl v úvodní řeči Jiří Crha, náměstek hejtmana Jihomoravského kraje pro dopravu. Ocenil zejména důležitost předávání zkušeností při zavádění opatření, které mohou zachránit lidské životy.

„I kdyby šlo jen o změny dopravního značení nebo prořezy zeleně, které představují nízkonákladové zásahy s často významnými dopady na zvýšení bezpečnosti do té doby rizikových lokalit. Doprava je jedním z prioritních témat vedení kraje,“ uvedl náměstek Crha. Kraj má podle něj za cíl investovat do dopravní infrastruktury deset miliard korun ročně, s možností navýšení investic ještě o další dvě miliardy.

Na úvod diskusního panelu představil Martin Landsfeld ze společnosti Samdi srovnání stavu lokalit, které byly řešeny jako nehodová v předchozích letech. Přiblížil, jaká zde byla přijatá opatření a zda tato opatření přinesla požadované výsledky.

„Řadu míst lze považovat za vyřešené, a to často aniž by místní úpravy vyžadovaly mnoho finančních prostředků. Zpravidla jde o zavedení úprav dopravního značení, ořez zeleně, zdrsnění povrchů nebo zavádění úsekového měření rychlosti, které vedou k významnému snížení nebo úplné eliminaci nehodovosti v lokalitě,“ doplnil Martin Landsfeld.

Řada náročnější míst je nicméně v přípravě, a za pozitivní lze považovat, že jen mizivé procento rizikových lokalit zůstává neřešených. V těchto případech je ale zpravidla na stole otázka po hospodárnosti a smysluplnosti přijímání stavebně náročnějších opatření na těchto místech z důvodu přípravy komplexnějších řešení v dané lokalitě jako je plánované budování nových komunikací nebo mimoúrovňových křižovatek v souvislosti s větším projekty.

Kdo by čekal, že mezi Top 10 nejrizikovějšími silničními lokalitami v kraji budou výhradně křižovatky, byl by překvapen. Hned tři z deseti rizikových lokalit, které za Portál nehod představil datový analytik Marek Sibal, představovaly plynulé úseky, kde hlavní příčinu nehodovosti bylo nepřizpůsobení rychlosti zejména místním podmínkám na vozovce.

Na takovýchto místech navrhoval za Dopravní policii Jihomoravského kraje kapitán Josef Tichý například potřebu zdrsnění povrchu daného silničního úseku. Toto řešení už by ale neobstálo na dalších pěti lokalitách. Těmi jsou křižovatky, dle současného hodnocení již stavebně zastaralé, a se vzrůstající hustotou dopravy nevyhovující, ať rozhledovými nebo technickými parametry.

„Nejbezpečnějším řešením takovýchto kolizních míst je vždy nakonec zavedení okružní křižovatky,“ podotkl u jednoho z těchto kritických míst kapitán Tichý. Takové řešení eliminuje problém zejména s připojováním vedlejších komunikací na hlavní a problematické odbočování vlevo.

Zvýšená pozornost a zvláštní analýza byla v této hlavní části konference věnována složité křižovatce u Měnína, jejíž vyřešení představil David Pauk, bezpečnostní auditor společnosti RSE Project. K návrhům a dalším plánům s lokalitou se vyjádřil i starosta Měnína Marek Chudáček.

Jako významný regulátor nehodovosti, probíraný u příkladu dvou rizikových lokalit na Břeclavsku a Hodonínsku, bylo úsekové měření rychlosti. Podle policejního kapitána Josefa Tichého je efekt dopadu takového opatření na snížení nehodovosti velmi významný.

Debata byla průběžně doplňována příspěvky z pléna, protože vedle pozvaných panelistů, a dalších odborných hostů, se do debaty zapojili i další odborníci například ze Správy železnic, odboru dopravy Krajského úřadu Jihomoravského kraje nebo Ředitelství silnici a dálnic.

K nehodovým lokalitám a k jejich řešení se vyjadřoval i Rostislav Snovický, vedoucí odboru dopravy Krajského úřadu Jihomoravského kraje, Václav Rajchot, vedoucí provozního úseku Ředitelství silnic a dálnic nebo Roman Hanák, ředitel Správy a údržby silnic Jihomoravského kraje.

Závěrem zaznělo také upozornění, že rizikovost a vyšší nehodovost na konkrétních úsecích silnic nespočívá vždy jen v nedostatečném technickém stavu, ale také v chování řidičů.

„I měkká opatření, tedy apelativní působení na řidiče, je součástí opatření ve snaze o snižování rizik na našich silnicích,“ zdůraznil ještě Tomáš Neřold, vedoucí samostatného oddělení organizace BESIP.

Zodpovědnost za rizikovost a míru nehodovosti tak leží dílem na odpovědných správcích komunikací, dílem na místních obcích, dopravní policii i samotných účastnících silničních provozu. Jejich koordinace, vzájemná podpora a respekt k doporučením jsou pro zlepšování mapy rizikových míst klíčová.

1) Okres Brno-venkov – Mimoúrovňová křižovatka na dálnic D1 u města Šlapanice – 50 nehod, 18 zraněných – za poslední dva roky 17 nehod – nejčastější příčina nehod: nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky

2) Okres Brno-venkov – křižovatka silnice II/418 s ulicí Nádražní u Újezdu u Brna – 23 nehod, 19 zraněných – za poslední dva roky 12 nehod – nejčastější příčina nehod: nedání přednosti proti příkazu Dej přednost v jízdě

3) Okres Brno-město – Mimoúrovňová křižovatka silnice I/50 a ulice Holzova – 18 nehod, 15 zraněných – za poslední dva roky 10 nehod – nejčastější příčina nehod: nedání přednosti při odbočování vlevo

4) Okres Brno-venkov – odsazené křižovatky se silnicí II/416 u obce Měnín – 17 nehod, 23 zraněných – za poslední dva roky 9 nehod – nejčastější příčina nehod: nedání přednosti proti příkazu Dej přednost v jízdě

5) Okres Hodonín – úsek silnice I/54 u obce Žarošice – 16 nehod, 17 zraněných – za poslední dva roky 8 nehod – nejčastější příčina nehod: nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky

6) Okres Hodonín – křižovatka ulic Brandlova a Marxova v Hodoníně – 15 nehod, 9 zraněných – za poslední dva roky 7 nehod – nejčastější příčina nehod: nedání přednosti proti příkazu Dej přednost v jízdě

7) Okres Blansko – křižovatky silnice I/43 se silnicemi III/3764 a III/37428 u obce Krhov – 13 nehod, 14 zraněných – za poslední dva roky 5 nehod – nejčastější příčina nehod: nedání přednosti proti příkazu Dej přednost v jízdě

8) Okres Brno-venkov – úsek silnice III/39411 mezi Ivančicemi a Padochovem – 10 nehod, 6 zraněných – za poslední dva roky 6 nehod – nejčastější příčina nehod: nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky

9) Okres Hodonín – křižovatka silnice I/55 s ulicí Bojanovická v obci Lužice – 9 nehod, 8 zraněných – za poslední dva roky 5 nehod – nejčastější příčina nehod: nedání přednosti proti příkazu Dej přednost v jízdě

10) Okres Znojmo – přechod pro chodce u křižovatky ulic Pražská a Bratrstva ve Znojmě – 3 nehody, 3 zranění – za poslední dva roky nehod – nejčastější příčina nehod: chodci na vyznačeném přechoduRegionální dopravní konference jsou každoroční cyklus debat, které se zabývají problematikou bezpečnosti na komunikacích v jednotlivých krajích České republiky. Tento oblíbený formát diskuzí se od letošního podzimu díky spolupráci s Portálem nehod a Deníkem více zaměří na sledování rizikových míst a také na informování veřejnosti, v kterých lokalitách mají za volantem dbát zvýšené opatrnosti. Na konferenci se sešli dopravní experti, zástupci hejtmanství a také municipalit. Organizátory letošního ročníku jsou společnosti RSE Project a Data Friends, projekt je financován z Fondu zábrany škod České kanceláře pojistitelů (ČKP).