Celkem 265 výrobních značek eviduje v současnosti registr osobních vozidel v České republiky. Více než tisícovka automobilů s registračními značkami vznikla jako "Vlastní výroba".
Pouze pár prototypů a dobové černobílé snímky zůstaly z doby projektu společného osobního vozu dvou socialistických států ČSSR a NDR. Vývoj trval od začátku sedmdesátých let do jejich závěru. Přestože mohl dávat smysl, nakonec k ničemu kloudnému nevedl.
O Trabantech se vyprávěly desítky vtipů. Nyní je na světě také kniha, která obsahuje povídky a dokonce také básně oslavující tento automobil z produkce bývalé Německé demokratické republiky.
Zatím se v bývalé továrně na Trabanty poblíž německého města Cvikov vyrábí denně pouze desítky elektromobilů značky Volkswagen. Po plném náběhu produkce jich odtud má ale každý den vyrábět půldruhé tisícovky.
Z výfuku 30 let staré dodávky v modré týmové barvě neucítíte klasický zápach. Pohání ho motor z Volkswagenu Golf. Přitom je to ale originál.
V Drážďanech najdete muzeum východního Německa, které se z velké části věnuje komunistickým vozům.
Přehlídkový automobil stvořený pro vysoké představitele socialistické Německé demokratické republiky vznil před 50 lety. Soudruzi ho potřebovali pro oslavy 20. výročí založení tohoto dnes již opět neexistujícího státu.
Největším překvapením po nastoupení do interiéru malého vozítka je to, jak je vlastně prostorné.
V životě jsem měl tolik aut, že jsem je přestal počítat, když jich bylo přes třicet. Nejvíce Trabanty a Wartburgy.
Auto s tvarem stíhačky, stylový kabriolet z Vysokého Mýta nebo polský sporťák. I to byla auta, nad kterými se uvažovalo za dob socialismu. U některých je opravdu škoda, že to nedotáhly do sériové podoby.
I když na dvoutakty vzpomínáme jako na smradlavé automobily s motory, které na první poslech prozrazovaly, že se jedná „o něco jiného“ i vozy soudruhů z NDR se trochu zapsaly do historie motoristického sportu a dokonce se na nich závodilo také u nás. Na dvoutaktech také začínal vynikající český jezdec Karel Trojan, který se letos nedožil kvůli tragické události životního jubilea.
Na přelomu 60. a 70. let se formovala spolupráce československé Škody s automobilkami z NDR na řadě dostupných vozů se sdílenou technikou. Z tohoto projektu pochází i prototyp kupé Škody 763, který byl nakonec možná až příliš schopný.
Dovoz ojetých aut do Česka se od ledna do září meziročně zvýšil o desetinu na 123 837 vozů. Vozidla starší deseti let tak tvoří už více než polovinu importu.
Před 25 lety, 30. dubna 1991, sjel z výrobního pásu v saském Cvikově poslední vůz legendární značky Trabant. Lidové a téměř nezničitelné vozítko, které mělo motorizovat tehdejší Německou demokratickou republiku, se začalo vyrábět symbolicky 7. listopadu 1957, tedy na výročí Velké říjnové socialistické revoluce.
Ve Strnadicích na Benešovsku vzniklo muzeum automobilů zaměřené na poválečné vozy především ze zemí někdejšího východního bloku. Expozice zahrnuje více než stovku aut, dalších asi pět desítek je umístěno v otevřeném depozitu.
Praha - Staré trabanty, wartburgy a žigulíky včera burácely pražskou Malou Stranou, aby připomněly exodus tisíců obyvatel komunistické NDR na Západ přes tehdejší západoněmecké velvyslanectví v Praze před 25 lety. Zatímco v roce 1989 metropoli Československa zaplavily stovky trabantů a staly se jedním ze symbolů tehdejších událostí, dnes na ambasádu dorazily jen čtyři. Mezi nimi i v nich však nechyběli pamětníci čtvrtstoletí starých obrázků.
Zwickau - Ve věku 91 let zemřel v pondělí ve svém domě v německém podkrušnohorském městě Zwickau (Cvikov) konstruktér Werner Lang, "otec" legendárního východoněmeckého automobilu Trabant 601. Příčinou smrti byly podle médií problémy se srdcem.
Ostrava - Zlaté časy zažíval v šedesátých až osmdesátých letech minulého století, kdy se na silnicích tehdejšího Československa proháněla auta Škoda 105 a 120, trabanty, wartburgy či žigulíky. Právě benzin speciál s oktanovým číslem 91 jejich řidiči tankovali nejčastěji.
Cvikov/Praha - První automobil značky Trabant vyjel z bran továrny ve Cvikově před 55 lety, 7. listopadu 1957. Datum si východoněmečtí soudruzi nevybrali náhodou, právě se slavilo 40. výročí Velké říjnové socialistické revoluce. A tak ani moc nevadilo, že pak trvalo ještě celého tři čtvrtě roku, než se podařilo rozběhnout výrobu.