Tento článek vznikl trochu jako reakce na článek o Laguně 1,9. Čím déle auto mám a čtu různé recenze, docházím k názoru, že co Laguna to originál - prostě záleží na jaký kus narazíte.
Laguna jezdí absolutně bez jakéhokoliv problému. Zvolil jsem variantu s motorem 2.2 dCi v max. výbavě. Pravda, motor má neznatelně vyšší spotřebu než 1.9 dCi, ale pojistka je stejná.
Dlouho jsem se rozmýšlel jaké auto koupit v ceně kolem 200 000,- Kč. Vybírali jsme mezi auty Opel Vectra B, Alfa Romeo 156, Škoda Octavia, Mitsubishi Galant, Nissan Primera, Peugeot 406, Mazda 626.
Auto jsem koupil v bazaru. Po koupi jsem nechal vyměnit všechny řemeny, náplně, svíčky, zkontolovat brzdy, tlumiče, klimatizaci atd. Cena byla 75 000Kč včetně všech kontrol. S autem jsem v zásadě neměl žádné větší problémy.
Tento vůz jsem zakoupil v roce 1997 jako nový. Vůz je modelové řady 95 - 5/97. Ješrě starý dobrý japonský design. Pak se začal vyrábět nový model s kulatými světly, který mi již designově nesedne.
Auto jsem kupoval ve Francii po prvním majiteli, starším pánovi, který s tím sklouznul do škarpy. Cena i s opravou předního nárazníku, pp blatníku a pp dveří plus dovoz a přihlášení 145 000 Kč.
Potřeba koupě přibližovadla pro cestování k rodičům přes půl republiky, na lyže nebo jiné využití volného času a občas nějakou tu dovolenou pro nás vyvstala již před pár lety.
Vůz jsem kupoval po prvním majiteli, který o něj velmi dobře pečoval (viz. servisní kniha). Po celou dobu provozu se nevyskytla žádná vážná porucha. Vše se točilo u běžných provozních oprav: výměna výfuku, kotoučů, rozvodů apod.
Tento automobil mám dvacet měsíců a najel jsem za tu dobu 90.000 km. Vzhledem k tomu, že pracuji jako obchodní zástupce, strávím v autě 'půl života' a chtěl jsem tedy automobil pohodlný, silný, bezpečný, spolehlivý a s rozumnou spotřebou.
Tohle auto je super. Mám v něm 1,4 16V a je to veliký rozdíl od 8V. Za pět let jsem do tohoto auta nedal nic, jen základní věci (benzín,olej,rozvody,destičky), na dálnici jsem z ní dostal 200 km/h a to je na naše silnice až až.
Automobil jsem individuálně dovezl z Německa v roce 1993. Auto mělo najeto 40 000 km (nyní necelých 290 000 km) a až na drobné škřábance v laku bylo ve výborném stavu.
Původně jsem se rozhodoval mezi Corsou, Cliem a Fiestou. Nechtěl jsem Felici, další požadavek byl motor do 1350ccm, 5. dveří, 'lepší' výbava, r.v od 1998, do 100 000km a cena do 120 000Kč.
Velmi spolehlivý, nenáročný a nestárnoucí vůz. Před časem bylo měněno těsnění pod levou hlavou pro slabý únik motorového oleje (kosmetická vada), jinak oprava startéru, alternátoru, výměna palivového čerpadla...
Vůz AUDI A4 1,8 turbo jsem zakoupil jako ojetý po prvním majiteli. Auto mělo i má pravidelný servis v autorizovaném servisu. Zhruba po půl roce používání se rozbil zapalovací modul na čtvrtém válci.
K Omeze jsem se dostal spíše náhodou. Sháněl jsem pohodlný vůz pro časté cestování a nakonec se rozhodl pro Opel Vectra. Když jsem se přijel na vybraný vůz podívat, zaujala mě vedle stojící Omega, jen o dvacet tisíc dražší.
Po přečtení pár recenzí jsem usoudil, že bych mohl napsat pár svých postřehů s užíváním svého dráčka baworáčka.
Auto jsem koupil jako ojeté v Minchove letos v září. Vzhledem k vysokému počtu km, které ročně najezdím, jsem měl v plánu pořídit si diesela, jenže TDDI mě odradilo hlukem a TDCI nespolehlivostí, takže jsem sáhl po benzínu v plné výbavě.
Do laguny jsem přesedl z 5kového BMV, takže první dojem byl totální nejistota podvozku, ale je jasné, že to, co umí mnichovští, asi nikdo jiný nedokáže.
Když jsem zhruba před dvěma roky sháněl další ojetý automobil, neměl jsem pořádně představu, co vlastně chci. Líbily se mi odjakživa VW, ale před dvěma třemi roky (znalci potvrdí), byly modely s TDi motory, které mě oslovily, ještě velmi drahé.