Klasickým bateriovým nákladním elektromobilům odborníci v Tatře nevěří. V Kopřivnici se ale usilovně pracuje na vozech s vodíkovými palivovými články nebo autě s elektromotory, jehož dojezd prodlužuje elektřina vyrobená za pomoci spalovacího agregátu.
Hans Ledwinka před sto lety zkonstruoval Tatru 11. V jejích útrobách spojil tři technická řešení, které dohromady tvoří do současnosti využívanou koncepci nákladních automobilů z Kopřivnice.
Tatra - jedna z nejstarších světových automobilek - byla po skončení druhé světové války vystavena řadě těžkých zkoušek. Příliš dobře se na přelomu čtyřicátých a padesátých let nevedlo ani jejímu zbrusu novému modelu - Tatře 600 Tatraplan.
Automobil, jehož autory jsou syn ředitele kopřivnické automobilky Erich Ledwinka a inženýr Erich Überlacker, byl vlastně pojízdnou laboratoří na ověřování řešení připravovaného pro budoucí Tatry s proudnicovou karosérií.
V kopřivnickém Technickém muzeu opatrují jediný dochovaný prototyp unikátního sněžného vozidla. Existuje však i funkční replika.
Po osmdesáti letech a pěti měsících zřejmě definitivně skončila éra vozu, který patří mezi největší milníky automobilové historie. Poslední Volkswagen Beetle sjel z výrobní linky v Mexiku a zamířil do muzea.
Tatra 57, známá na veřejnosti spíše pod označením Hadimrška, se v průběhu let výroby modernizovala. Byl z ní odvozen také lehký velitelský automobil.
Všichni ho znají z legendárního filmu Návrat do budoucnosti, ale málokdo už ví, že i tento futuristicky vypadající sporťák z 80. let využívá pod svou nerezovou karoserií techniku, kterou dávno před vznikem DeLoreanu poprvé uvedl do výroby Hans Ledwinka, slavný inženýr kopřivnické Tatry.
Příběh legendární Tatry 600, neboli klasického Tatraplanu, začal krátce po druhé světové válce, kdy byl v kopřivnické automobilce zahájen vývoj pokračovatele aerodynamických „sedmičkových“ modelů 57, 77 a 87. Jedním z nejzajímavějších kusů je však ten, který vznikl jako závodní speciál. Opatřen byl hliníkovou karoserií kupé.
Aerodynamické automobily se ve 30. letech objevily i v Československu a nebyly to ojedinělé konstrukce. Automobilka Tatra je dokonce začala sériově vyrábět jako první na světě.
Československé vozy Tatra 77a a 87 se díky silným motorům, a z toho plynoucích vysokých nároků na řidiče, neplánovaně staly zabijáky vysoce postavených nacistů. Podle deníku The Telegraph to tvrdí britský spisovatel Stephen Cole s tím, že za volanty legendárních aut s přelomovou aerodynamickou karosérií těchto nacistů zahynulo více než v boji.