Pravda nebo ne, rovněž ve světě motorismu najdete šílené i docela uvěřitelné konspirační teorie, které uvádějí na „pravou míru“ šedé praktiky a záměry automobilek, prodejců, inženýrů či samotných světových vlád. Podívali jsme se na ty nejzajímavější.
V našem seriálu o automobilových motorech jsme se na ně podívali z několika technických pohledů. Ve dvou posledních dílech se na ně podíváme v kontextu historického vývoje automobilismu.
Berlín/Praha - Do dějin vstoupil především jako vynálezce vznětového motoru, který nese jeho jméno, ale světu dal i polozapomenutou utopistickou teorii nazvanou Solidarismus. Německý vynálezce Rudolf Diesel, který zmizel před 100 lety v moři v noci z 29. na 30. září 1913 za záhadných okolností, díky svému vynálezu velmi zbohatnul, později o majetek přišel a ocitl se v dluzích. Dodnes se spekuluje o tom, zda jeho odchod z tohoto světa byl sebevraždou, nebo vraždou.
Jak dlouho - a proč vlastně - budou zákazníci ochotni připlácet desetitisíce za auta s dieselovými motory, když nafta dnes vyjde dráž než benzin?
Benzín a nafta. Dvě paliva, která zná každý. Objeví-li se o nich v médiích články či reportáže můžeme si být skoro jisti, že se informace bude týkat dvou nejčastějších témat – zdražování nebo ropné krize. V následujícím článku se ale podrobněji zaměříme na zatím poněkud nestandardní vysokooktanová paliva. Pro koho jsou určena a v čem jsou lepší?
Účinek zdražování ropy na provoz motorových vozidel zvyšuje šance výrobců alternativních pohonných hmot, zejména v Evropě, Spojených státech i v některých asijských zemích. Dosud je ovšem výroba biodieselu o něco nákladnější než produkce nafty či benzínu.