Stavba dálnice D7 není důležitým posunem jen pro řidiče, ale také pro obyvatele Lotouše. Přes tuto část Slaného totiž denně projedou tisíce aut. Dálnice bude vedena mimo obec a okolo Lotouše bude postavena 600 metrů dlouhá protihluková stěna. Hotovo by mělo být do dvou let.
Kde v Libereckém kraji hrozí střet se zvěří či riziko nehody. A jak tato místa stavebně vyřešit, aby počet karambolů klesl? Na tyto otázky odpověděla Regionální dopravní konference, která proběhla na Krajském úřadu Libereckého kraje.
Na změny k lepšímu se mohou těšit obyvatelé i řidiči na Vysočině. Ředitelství silnic a dálnic plánuje řadu významných dopravních staveb. Podívejte se na plán až do roku 2032. Harmonogram obsahuje například šest a půl kilometru dlouhý západní obchvat Pelhřimova.
Hlídáte si u svého vozidla termín, kdy s ním máte zajet za technickou kontrolu? Pokud ano, děláte dobře. Za jízdu s propadlou STK totiž hrozí pokuta a třeba v případě, že způsobíte nehodu, můžete vás to stát hodně peněz.
Představení Top 10 míst na silnicích Jihomoravského kraje, kde došlo podle analýz a statistických dat za posledních pět let k nejvíce nehodám, bylo hlavní částí Regionální dopravní konference, která se neávno konala v budově krajského úřadu v Brně. Účastníci akce hledali ke každému z těchto míst řešení, jak ho zlepšit, aby se v dané lokalitě riziko nehod minimalizovalo. Jaká jsou nejkritičtější místa na cestách na jižní Moravě a co se s nimi bude dělat?
Autosalon v Paříži zvolila francouzská značka Renault jako místo, kde veřejnosti představuje opravdu značné množství nových vozů. Nejen s jejím tradičním diamantovým logem, ale také s emblémy dalších koncernových značek. Tedy Alpine nebo Dacia. Měl jsem možnost je přímo na místě důkladně prozkoumat.
Jeden z nejrozšířenějších nákladních vozů v historii československého automobilového průmyslu se po řadu desetiletí vyráběl v Mnichově Hradišti. První kusy smontovali dělníci na podzim roku 1974. Poslední, které již měly označení 110, vyjely z bran továrny až po následujících 23 letech.
Jedno z nejrizikovějších dopravních míst na celé jižní Moravě se nachází u nájezdu na frekventovanou výpadovku z dálnice D1 od Vyškova, u křížení s Holzovou ulicí v brněnské městské části Slatina. Za posledních pět let se v tomto místě nebo jeho blízkém okolí stalo téměř dvacet nehod. Dopravně problémové místo přiblížil na Regionální dopravní konferenci, kterou spolupořádal Deník, datový analytik Portálu nehod Marek Sibal. „Na křižovatce evidujeme patnáct lehčích zranění a škodu přes šest milionů korun,“ uvedl analytik
Dva tunely, 28 mostů a tři mimoúrovňové křižovatky. Tak bude vypadat dálnice D11 vedoucí od polských hradnic do Trutnova. Stavba jednoho z nejdražších dálničních úseků začne v pátek 11. října. První auta by tudy mohla projet v roce 2027. Nejdříve se bude stavět tříkilometrová část mezi Královcem a Bernarticemi, aby se komunikace napojila na polskou rychlostní silnicí S3.
Je to přesně dva roky, co se na české dálnici poprvé objevily masivní bílé šipky. Nové vodorovné dopravní značení neurčuje směr jízdy, ale mělo by řidičům pomoci s dodržováním bezpečné vzdálenosti od vozidla jedoucího před nimi. Řada lidí za volantem ovšem stále neví, k čemu šipky jsou, případně jak je vlastně použít.
Častější kontroly na silnicích, ale i v dílnách STK. Ministerstvo dopravy reaguje na podvody při technických kontrolách, jelikož po českých silnicích jezdí velké množství aut nesplňujících emisní normy ani zákonný požadovaných stav vozu. Podle Asociace emisních techniků a opravářů využívají pracovníci nejrůznější triky a zařízení ovlivňující výsledek. Zarážející je také rychlost, se kterou někteří mechanici pracují. Jeden emisní technik dokázal za šest hodin provést emisní kontrolu u pětačtyřiceti vozidel.
Původní plány s flotilovými emisemi CO2 – tedy s průměrem emisí pro všechny vozy prodané konkrétní automobilky – počítaly s rostoucími prodeji elektrických a dalších nízkoemisních aut. Pokud budou automobilky prodávat dost elektromobilů, mohou ještě několik nadcházejících let prodávat i vozy s vysokými emisemi CO2. Jenže se objevil problém – prodeje elektromobilů nerostou, a nyní už dokonce ani nestagnují, namísto toho klesají. A evropské automobilky, sdružené v Asociaci evropských výrobců automobilů ACEA, teď volají po řešení.
Z průzkumu vnímání dopravní bezpečnosti si Praha odnesla tristní výsledky. Z 32 velkých evropských měst skončila v průzkumu Urban Road Safety Index (URSI) až na 27. místě, pouze 7 procent obyvatel se v hlavním městě cítí velmi bezpečně. Reálná nehodovost v metropoli přitom podle statistik rok od roku klesá.
Hlavním tématem Regionální dopravní konference, která se konala na krajském úřadě ve Zlíně, bylo zvýšení bezpečnosti na silnicích a upozornění na nejčastější místa nehod. Účastníci diskutovali především o nejrizikovějších úsecích silnic ve Zlínském kraji a zároveň byly představeny lokality, které se díky těmto konferencím podařilo lépe zabezpečit.
Je rozhodnuto! Roční dálniční známka zdraží od 1. ledna 2025 o 140 korun. Řidiči tak namísto 2300 korun za ni zaplatí 2440 korun. Zdraží i ostatní dálniční poplatky. Ministerstvo dopravy zveřejnilo ceny dálničních známek pro příští rok. Podívejte se kolik za ně zaplatíte.
Přímé spojení z hlavního města Prahy do Karlových Varů i do jižních Čech. Stejně tak spojka Čech s Moravou v podobě dálnice D35. Jen příklady důležitým dálničních úseků, které stále čekají na dostavbu. Řidiči využívají přes 1400 kilometrům dálnic, dalších šest stovek kilometrů stále zbývá dostavět. Jedním z důvodů chybějící infrastruktury je i pomalé tempo výstavby.
S prvním říjnovým dnem začala fungovat online evidence České kanceláře pojistitelů. Pojišťovny musí do databáze nahrávat smlouvy okamžitě. Policisté při silniční kontrole tak mohou ověřit, zda je na auto sjednané povinné ručení. Řidiči tedy u sebe nemusí vozit tak zelenou kartu. Problém ovšem může být u pojistných smluv uzavřených v posledních zářijových dnech.
Tak to byl opravdu nářez! Stovky aut a motorek a tisíce návštěvníků, kteří si nenechali ujít jedinečnou příležitost vidět na vlastní oči skvělé stroje. A že se bylo při festivalu The Most Classic v areálu Autodromu Most na co dívat. Středem pozornosti byly nejen zbrusu nové káry, ale i skvěle udržované veterány.
Projekt lidového vozu Škoda 760 je typickým příkladem zmatků v socialistickém autoprůmslu v sedmdesátých a osmdesátých letech. A také dalším dokladem neúspěšného hledání výrobní náplně pro vznikající automobilku BAZ v Bratislavě. Její inženýři se rovněž zapojili do konstruování jedné z verzí.